Bývalá britská kolonie je druhým největším spotřebitelem mořských živočichů v Asii. Jeden obyvatel jich ročně sní podle hongkongské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) v průměru 71,2 kilogramu, a to je čtyřikrát více, než činí světový průměr.

Ryby, krabi či mušle jsou hojně zastoupeny jak v luxusních zařízeních, tak v zapadlých hospůdkách. Aby byl pokrm co nejčerstvější, vybírá si host svou rybu, ještě když plave v akváriu. Mezi nejoblíbenější patří grilovaný humr s krevetovými taštičkami.

Sedmimiliónové město je jedním z největších světových dovozců mořských produktů. Ryby ve vodách této zvláštní správní oblasti Číny byly vyloveny před dávnými časy. A více než 50 procent druhů, které jsou na jídelníčku tradičních hongkongských restaurací, pocházejí podle WWF z jen málo udržitelných zdrojů.

Kontroverzní metody rybolovu

„Neúměrný rybolov způsobuje vyčerpání zásob a mnohé druhy jsou na pokraji vyhubení, ale na jídelníčcích se stále vyskytují. To se musí změnit," říká ředitel hongkongské pobočky WWF Gavin Edwards. Pojídají se například mořští živočichové, kteří byli uloveni kontroverzními metodami, například s použitím kyanidu, dodává.

Například mnohopilník, mořské okurky či ryby Napoleon (pyskoun obrovský) jsou pochoutkou, kterou host dokáže ocenit, aniž by věděl, jak jsou druhy, které se ocitly na jeho talíři, ohroženy. WWF vyzval hongkongské restaurace, aby na svůj jídelníček raději dávaly takové druhy, jimž nehrozí vyhubení.

Asie obecně příliš nedbá na dodržování základů udržitelného rybolovu.

Asie obecně příliš nedbá na dodržování základů udržitelného rybolovu.

FOTO: Profimedia.cz

Japonský student Ted Mahizawa si pochutnává na rybách v pobřežní lokalitě Sai Kung, která je pověstná svou gastronomií. Neví nic o tom, že jeho mnohopilník a krevety jsou ohroženými druhy. „Je pravda, že je lépe nic nevědět," přiznává. Sedí dva metry od akvária plného živých ryb a krabů.

Jen málo výjimek

Je jen málo restaurací, které informují o původu svých pokrmů, přiznává Janice Fungová, která čeká, až bude obsloužena v Cafe Deco na turistické lokalitě Peak v Hongkongu. „Když jdete do luxusní restaurace nebo specializovaných obchodů, pak vám možná řeknou, odkud to pochází. A kdyby mi řekli, že to, co jím, je ohrožený druh, snažila bych se takovému pokrmu vyhnout," tvrdí. Restaurant Cafe Deco se řídí směrnicemi WWF a nepodává například slavné žraločí ploutve.

První krok ke změně stravovacích návyků musejí učinit restaurace. O změnu se snaží i někteří dodavatelé.

Bývalý bankéř Mark Kwok, který se pustil do chovu mnohopilníků, doufá, že přispěje k omezení jejich výlovu. Jeho farma na severu Hongkongu získala v roce 2013 ocenění WWF. „Máme tu asi 35 000 ryb. Jejich konzumace nebude mít na ekosystém žádný dopad, protože nikdy nespatřily oceán," říká.

Jiný osud mají mnohopilníci u filipínského ostrova Palawan, který je velkým dodavatelem těchto ryb do Hongkongu. „Vědci říkají, že jsou na prahu vyhubení, a rybáři uvádějí, že musejí daleko na moře, aby je ulovili," stěžuje si mluvčí vládního výboru pro udržitelný rozvoj Palawanu Melo Ponce de Leon.

Strach o zákazníky

Někteří restauratéři se obávají, že přijdou se změnou jídelníčku o zákazníky.

„Mnoho našich hostů pochází z kontinentální Číny a chtějí něco, co ještě nejedli," uvádí jeden z majitelů restaurantu Chuen Kee Seafood v Sai Kungu. ”Mají rádi barevné ryby nebo ty, které byly právě vyloveny," dodává. Kdyby chtěl vyhovět ekologům, musel by vymazat 70 procent jídelníčku.

Podle ekologů však je už znát jistý pokrok. „Nedávný průzkum ukázal, že 80 procent spotřebitelů ohrožené druhy mořských živočichů nekupuje," říká Gavin Edwards.