Jak dlouho tady v pivovaru působíte?

Jako sládek tu v květnu oslavím 21 let.

Máte po takové době možnost podílet se na chodu pivovaru i z pohledu třeba strategie nebo tvorby nabídky piva?

Určitě ano. Já si myslím, že pivovar Litovel je pivovar, který je skutečně jednak postavený na tradičních postupech. Na tom, že děláme skutečně ty věci poctivě. A je tady velká výhoda, že skutečně sládek v tom pravém slova smyslu může, a dokonce musí tu výrobu řídit. Musí být také zodpovědný za všechny kroky ve výrobě, a tím pádem ve finále za výsledný produkt. Takže nejenom že dohlíží na vaření, ale podílí se i na strategických rozhodnutích, na věcech, které souvisí s vývojem pivovaru, s technologickými změnami, s reakcemi na trh a s dalšími věcmi, které život přináší.

Pivovar Litovel není tak malý pivovar. Máte tady vůbec možnost experimentovat, zkoušet nové postupy?

Samozřejmě. Máme velkou výhodu, že tu máme výzkumný minipivovar, který nám pomáhá, abychom si mohli vše zkoušet na velmi malých množstvích, prakticky všechno, co pivovarský svět nabízí, když to tak nazvu, všechny různé druhy výrob, jak svrchně kvašených, tak speciálů z různých typů sladů, chmelů a dalších věcí. A to, co si tady odladíme, tak si pak můžeme s určitou zkušeností přenést do pivovaru mateřského.

Co konkrétně se už takto dostalo do běžné produkce?

Třeba Gustav, to je v podstatě naše vlajková loď. Je to naše nejsilnější pivo, polotmavý speciál, který se právě v roce 2011 ladil na minipivovaru a v roce 2012 jsme ho ukázali světu v plné síle, kdy ho měli možnost ochutnat všichni naši zákazníci. Za tři roky si získal opravdu dobrou pověst. Není to ale jen Gustav, produkt naší malé kuchyně je třeba i zelený ležák.

Kapacitu minipivovaru využíváte jen pro sebe, nebo je otevřený i pro ostatní?

Kromě toho, že v něm děláme své vlastní pokusy a zkoušky, ho nabízíme i jako komerční záležitost. Snažíme se přitáhnout lidi, kteří mají zájem o výrobu, ukázat jim taje pivovarnického řemesla. Mohou si to objednat jako službu a strávit tady s námi příjemný den, kdy si tady s naším dohledem vaří samostatně své vlastní pivo.

To se stihne za jeden den?

Stihne se to uvařit, várka trvá zhruba 11 až 12 hodin. Takže se zákazníkem se to uvaří a pak je to na nás, protože pak probíhá doba toho hlavního kvašení a dozrávání.

S pivovarem jste za ta léta získal celou řadu ocenění. Je nějaké, na které jste obzvlášť pyšný?

Vypíchnout nějaké jednotlivé úspěchy v té škále ocenění je těžké. Nicméně protože je to čerstvá záležitost, tak jsem velmi pyšný na to, že se nám podařilo na evropské, neřkuli světové scéně získat ocenění Evropská pivní hvězda. Na této soutěži, která probíhala v listopadu v Norimberku, jsme získali zlatou medaili, když naše prémiová světlá dvanáctka porazila doslova celý svět, protože tam se setkáváte s pivy opravdu od Ameriky přes Evropu až po Asii. A kategorie světlého ležáku je z nejobsazovanějších, protože toto pivo se snaží udělat všude ve světě. Je to jedno z nejpitelnějších piv, ne-li vůbec nejpitelnější.

Kolik času v pivovaru strávíte? Už to asi není jen ochutnávání piva...

Dnešní doba nepřináší jen degustování, musíte spoustu věcí dělat jako v každé jiné práci. Příprava na všechny možné projekty a další záležitosti neprobíhá jen tak, že se ochutná pivo. Nosím si práci domů, ale když je práce koníčkem, tak ono to pivo opravdu, když je dobře uvařené, chutná jako práce a koníček dohromady. Ale času tady trávím hodně. Kdybyste se zeptal mé manželky, tak by vám asi řekla, že ho tu trávím až přespříliš. Nicméně já si myslím, že je to tak optimálně.