Nové vědecké zjištění by mohlo pomoci objasnit, proč jsou ženy častěji vykreslovány jako ty, které se bojí myší a krys. Ty jsou totiž bez přítomnosti muže poměrně klidné, a mohou tak být výrazně drzejší. Výsledky studie jsou však také velmi prospěšné pro další laboratorní experimenty, které by už v budoucnu měly zohledňovat to, že se mohou hlodavci chovat jinak v závislosti na pohlaví vědce.

„Vědci si už delší dobu šeptali na konferencích o tom, že jejich testovací objekty jsou si vědomy jejich přítomnosti, což může ovlivnit výsledek celého experimentu. Až doposud to však nebylo přímo dokázáno,” uvedl profesor Jeffrey Mogil z univerzity v kanadském Montrealu, který tuto studii vedl.

Zvířata si feromony značkují území

Ukazuje se tak, že experimenty na hlodavcích by měly projít jistou revizí, protože aktuálně nemusí být výsledky vypovídající. „Přinejmenším by vždy v publikovaných výsledcích studie mělo stát, jakého pohlaví byl ten, kdo na experiment dohlížel,” tvrdí Mogil.

Chemická znamení, která všichni lidé a zvířata vysílají, jsou zodpovědná za strach zvířat. Feromony jsou nejvíce známy jako podprahový spouštěč sexuální přitažlivosti. Ve zvířecím světě ale slouží mimo jiné také k vyznačování teritoria.

Stres jako při plavání

Muži produkují více feromonů než ženy. Jakmile myši a krysy ucítí ve svém okolí feromony, automaticky mají za to, že jsou v ohrožení. Přítomnost jakéhokoli muže prý vyvolá v hlodavci stejnou dávku stresu, jako když je na 15 minut uzavřený v tubusu či je nucen tři minuty plavat.

Hlodavcům k vyvolání stresu stačí i přítomnost trička, ze kterého muže ucítí. Jaké je tedy zjištění vyplývající z této studie, které nám může pomoci v každodenním životě? Pokud chce žena vyplašit hlodavce, mělo by jí k tomu stačit nošené tričko jejího partnera. Ale pozor, funguje to pouze krátkodobě – hlodavci si na pach neznámé hrozby zhruba za hodinu přivyknou.