Článek
Na počest autora hlavolamu uspořádal před několika dny slavnostní oběd také šéf Evropské komise José Manuel Barroso. „Kostka je ikonický symbol evropské vynalézavosti,“ řekl.
Rubik vynalezl kostku v roce 1974, avšak patentovat si ji nechal až o tři roky později. V prvních měsících to na světový úspěch nevypadalo a ani na největším světovém veletrhu hraček v Norimberku v lednu 1978 bez patřičné reklamy nevzbudil hlavolam příliš velkou pozornost.
Průlom se dostavil až v roce 1979, kdy se stal celosvětovým hitem. Jen v Německu se v následujícím roce prodaly čtyři milióny kusů. V roce 1981 Rubikova kostka pronikla do newyorského Muzea moderního umění a v následujícím roce Budapešť uspořádala první oficiální mistrovství světa v jejím skládání.
Boj s padělky
Začátkem osmdesátých let maďarský výrobce kostky nedokázal uspokojit celosvětovou poptávku. To vedlo k tomu, že na trhu se objevilo velké množství padělků a napodobenin především z Asie. Pětadevadesát procent padělků Rubikovy kostky vyrábí Čína, ale napodobeniny se rodí ve velkém také v Polsku a v Rusku. Většinou se jedná o zmetky, které se při prvním skládání rozpadnou.
V roce 1983 koupil práva na výrobu kostky Tom Kremer, vynálezce v oblasti hraček a her. Popularita kostky neklesá a objevují se další a další nadšenci hlavolamu. Hlavolam se objevil ve filmech, knihách, na plakátech a v Americe měl dokonce vlastní TV show. Jen v roce 2011 se po celém světě prodalo sedm miliónů kusů. Odhaduje se, že celkově si malí i velcí lámali hlavu nad půlmiliardou kusů.
Více hlavolamů
Rubik se narodil koncem druhé světové války v Budapešti v rodině leteckého konstruktéra. Měl rád hlavolamy a hrával šach. Vystudoval architekturu a živil se jako šéfredaktor časopisu o hrách a hlavolamech. Je autorem dalších hlavolamů, ale žádný z nich nedosáhl věhlasu kostky.
Rubikovi se v rodné zemi dostane velké pocty, když v Budapešti plánují postavit muzeum vynálezů. Bude mít podobu Rubikovy kostky, jak jinak.
