Aktivity vymítačů se už také neomezují jen na Vatikán či Itálii. Tam, stejně jako ve Španělsku a dalších zemích, přibývá kněží se znalostí vymítačských rituálů. V Polsku dostávají vymítači ďábla podle německého časopisu Der Spiegel k dispozici dokonce stadióny, protože za nimi chodí desítky tisíc lidí. Loni se dokonce tvrdilo, že k vymítání sáhl i nynější papež František, což jeho mluvčí později popřel, i když ne zcela jednoznačně.

Exorcisty často vyhledávají oběti depresí a závislostí i lidé, kteří trpí stresem či osobním „vyhořením“. Pomoc u nich hledají i ti, kteří mají pocit, že je celý život stíhá pouze smůla. „Chodí za mnou lidé, kteří si myslí, že s exorcistou mohou vyřešit všechny problémy ve svém životě. Má dítě špatné známky ve škole? S vymítačem ho lze přimět ke studiu. Ze sta lidí, které přijmu, je asi tak jeden, který mne potřebuje jako exorcistu,“ konstatoval například podle listu The Guardian kněz Gianni Sini ze Sardinie.

Katolická církev spojuje rostoucí zájem o exorcisty i s nárůstem satanismu, černé magie, pohanství, věštění a dalších obskurních aktivit. Amorth spojuje sílící moc ďábla také s jógou. „Posedlost ďáblem se rozrůstá v důsledku toho, že se lidé upsali okultismu. Těch pár exorcistů, co máme v diecézích, často není schopno zvládnout obrovský počet žádostí o pomoc,“ tvrdil také páter Francesco Bamonte, šéf Mezinárodní asociace pro exorcisty v listu La Repubblica.

Hrozbou je jóga i Harry Potter

Milánská diecéze proto nedávno jmenovala sedm nových exorcistů, zatímco v Neapoli povolali před pár lety další tři. Ze Sardinie byli do „vymítačského kurzu“ v Římě posláni jiní tři kněží, protože panují obavy, že těžko přístupné hory ostrova jsou rájem okultismu. Jak uvádí John Allen z amerického National Catholic Reporter, růst počtu exorcistů „je odpovědí na veřejnou poptávku, jde tu však i o kontrolu kvality“.

Také madridský arcibiskup Rouco Varela jmenoval osm kněží, kteří prošli loni v květnu speciálním výcvikem, aby dokázali čelit „bezprecedentnímu nárůstu případů démonické posedlosti“. Kněží prý narazili na spoustu případů, které „přesahují kompetence psychologů“. Většina církevní hierarchie je ale přesvědčena, že údajné oběti ďábla trpí spíše duševními poruchami a měly by být raději svěřeny do rukou psychiatrů. Například polský episkopát by rád určil, kde je hranice mezi případy pro vymítače a pro školené lékařské experty.

Aleksandru Posackému, nejznámějšímu polskému exorcistovi, to ovšem nijak nebrání v pranýřování „hodnotového relativismu“, který spojuje s takovými aktivitami jako je feng-šuej, homeopatie, jóga či knihy o Harrym Potterovi. To vše prý ďáblovi usnadňuje zisk duší. „Úřední“ jmenování exorcistů je tichým přiznáním, jak živá je stále víra v Satana, k níž se dříve nehlásili ani různí katoličtí pokrokáři. „Je to také pokus zajistit, aby se vše dělalo v souladu s oficiálním učením církve. Hierarchie nechce, aby se to dostalo mimo oficiální kanály,“ dodává Bruno Forte, arcibiskup z jihoitalského Chieti-Vasto.