Článek
Vdovec Menachem je hluboce věřící Žid, který ale nemá moc dobrou práci, a potřebuje proto získat finance na léčbu své těžce nemocné dcery Geuly (v hebrejštině znamená její jméno „vykoupení“) někde bokem.
A tak se rozhodne se vrátit k tomu, co před patnácti lety kvůli své víře opustil – k rockové muzice. Obvolá staré parťáky z kapely a přesvědčí je (trochu i citovým vydíráním skrze situaci své dcery), že by spolu měli zase začít hrát – ale jen na svatbách, aby vydělali trochu peněz.
Ještě předtím sledujeme Menachema, jak se nechává fotit, snaží se vyloudit úsměv na rtech, aby na té pasovce vypadal přívětivě, ale nedaří se mu to. A my tak už od začátku filmu tušíme, že je v něm i mimo trápení s dcerou něco špatně.
„Menachem ví, že židovská víra přikazuje člověku se radovat. Pro chasidy, mezi něž se počítá, je to nejdůležitější přikázání ze všech. Tak proč není šťastný? Není to právě proto, že celou svou minulost kvůli víře před lety opustil?“ ptá se izraelský filmař a spolurežisér Geuly Joseph Madmony.
Spolurežisér filmu Geula Joseph Madmony
Menachem zase začne hrát, v jeho případě tedy zpívat v kapele. A je trochu zaskočený, kolik radosti mu to přináší. Jenže zároveň se v něm probouzí minulost, dávné ctižádosti a on pomalu chápe, že víra a umění nechodí úplně po stejném chodníku. Zvlášť když jeho parťáci z kapely tak ortodoxní ve víře nejsou a spoustě věcem z jeho nového života nerozumí.
Navíc se Menachem od jednoho z nich dozvídá, že ho jeho milovaná žena chtěla na smrtelné posteli právě kvůli jeho radikálnímu obratu k víře opustit. Nebo to možná věděl a nechtěl si to připustit nebo to dokázal vytěsnit.
Vykoupení na konec
„Náš film se snaží najít způsob, jak ty dva protiklady – víru v boha a uměleckou činnost – zkombinovat,“ říká Madmony. „V Menachemovi spolu tyto dvě paralelní linie bojují: jako věřící je jen malou součástkou světa, jako umělec může být celým univerzem. A my jsme na tomto střetu vlastně celý snímek postavili.“
Nakonec samozřejmě musí přijít vykoupení. Je to právě hrdinova dcera Geula, která ho naučí se zase smát a žít i s tím protikladem uvnitř.
Madmony už mimochodem jednou karlovarský festival vyhrál, v roce 2011 s filmem Restaurátor. Zda se mu to povede podruhé, se dozvíme už 7. července.
