Ve filmu se téměř nemluví a Rodenovi to prý vyhovovalo. „Já jsem neměl tendenci si přidávat ve slovech a co se týká hraní, snažil jsem se ještě ubrat. Člověk nějak reaguje a byly momenty, kdy mě Vašek upozornil, abych něco neudělal, třeba pohled, který je navíc,“ uvedl Roden, kterého prý nabídka role hned nadchla.

„Ta volba nebyla složitá, je strašně málo filmů tohoto typu. Každý přemýšlí komerčně a tohle je příležitost zahrát si obyčejný intimní příběh. A že je to celé v přírodě a na koni, to je mi příjemné, já s koňmi žiju.“

„Jsou situace, kdy člověk něco prožívá, protože u toho nikdo není, v tom obličeji se to výrazně neukazuje, prostě to je někde vevnitř. Jako pozorovatel příběhu se v tom nemusíte úplně zorientovat, ale je to tam,“ dodal Roden.

Je to o samotě

Režiséra Václava Kadrnku k filmu inspirovala báseň Jaroslava Vrchlického. „Vrchlického báseň jsem objevil při rešerši na další projekt... kniha vyšla jen jednou, napsal ji na sklonku života a během rodinné krize a myslím, že se to prolnulo do té básně.“

„Téma filmu je otcovství a zároveň cesta. Líbilo se mi, že kniha začíná z perspektivy malého chlapce a přebírá perspektivu otce. Ta úspornost vyšla z toho, že ten film je i o samotě, snažil jsem se tu emoci dostat do filmu spíš skrze filmový jazyk než dialogy.“

„Můj první film Osmdesát dopisů byl vyloženě autobiografická látka. Tady jsem předem nemyslel, že je to autobiografie, to se ukázalo až zpětně, že se podobá prvnímu filmu a že téma je absence milovaného člověka. Když člověk tvoří, vždy se prolíbá tvorba se životem,” uzavřel režisér.