Hlavní obsah

RECENZE: Formálně dokonalé poetické retro z dívčí školy

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Formálně velmi elegantní, poetický a zasněný film Ztrácení se vrací do roku 1969 do prostředí staromódní anglické dívčí školy. Aniž byste se dívali do programu, jistě poznáte, že tohle obsahově i formálně „holčičí“ drama natočila žena, byť ocenit ho může úplně každý.

Foto: kviff.com

Z filmu Ztrácení

Článek

Carol Morleyová použila vcelku jednoduchý příběh o dospívajících studentkách Abie a Lydii. Abie jako první prožije ve škole přísně zakázané sexuální dobrodružství, Lydie ji obdivuje a zároveň i trochu závidí.

Abie však naprosto nečekaně umírá a celou školu pak zachvátí vlna nevysvětlitelných potíží. Dívky hromadně omdlévají. Když se něco podobného přihodí mladé učitelce, zneklidní i vedení školy.

Začne se zkoumat, zda si dívky vše nevymýšlejí, zda jde o záhadnou nemoc či dokonce záhadný proud energie na pozemku školy. Lydie bojuje zároveň s upjatými učitelkami i s matkou, kterou nesnáší, protože od nich prý „odehnala“ otce.

Ve Ztrácení však nejde o klasické vyprávění příběhu, režisérce šlo hlavně o přenos pocitu jedné dějinné éry a také o přenos rozbouřených pocitů dospívajících protagonistek. Dialogy se proto často střídají s emo songy a s pomalými záběry přírody i studentek, kde si nemůžeme být jisti, zda jde o sen či o reálný děj.

Vlna omdlévání symbolizuje revoltu mladé generace a nepochopení, které fungovalo z obou stran konfliktu. Zatímco staří se snaží udržet zavedené pořádky, netušíce, že taková snaha je vždy zcela zbytečná, studentky zase vidí učitelky jako zrůdy bez citů, přitom jejich emocionální problémy jsou možná stejně vážné.

Celkové hodnocení: 80%

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám