Jste poprvé v Karlových Varech. Jaký na vás město dělá dojem?

Jsem úplně nadšená z toho, jak je nádherné. Kdybych to věděla, přijela bych dříve, už mě zvali asi dvanáctkrát. Pokaždé jsem něco točila.Také mě ohromily kinosály.

Ve filmu by vypadalo krásně, že?

Jsem si jistá, že tu už Češi točili. Je to nádhera. Říkala jsem si, že by někdo mohl natočit současný film, samozřejmě tu každého napadne historický film, ale já si představuji velmi současný film. O dnešních lidech, kteří by dělali drsné věci v tomhle krásném prostředí.

Mám ráda i místní pivo, cítím se díky tomu uvolněná. V Itálii pijeme spíše víno. Pijeme, ale méně než vy (smích).

Viděla jste nějaké české filmy?

Ano, ale nepamatuji si je. Viděla jsem vše od Miloše Formana, ale jsou to vlastně české filmy?

Částečně ano.

Jinak jsem jako každý člověk, četla jsem Kunderu. A u vás běží italské filmy?

Ano, ale spíše v televizi. Lidé znají hlavně staré filmy od Felliniho a tak.

Je to zvláštní, jak globalizace způsobuje, že je méně kulturní výměny než dříve.

Váš nový film je o asistovaných sebevraždách. Co vás přitahuje k tak ponurému tématu?

Možnost natočit je méně ponuře. Myslím si, že je možné o tom mluvit, aniž by to bylo ponuré, a naopak to bylo plné života. Život a smrt dohromady, být dost odvážný, abychom mluvili o smrti beze strachu. A neukazovat smrt a násilí jako komoditu.

Název filmu Miele znamená med, což je přezdívka holky, která ty lidi zabíjí. Dělá to pro peníze, ale nejen pro ně. Jmenuje se Irena a klienti jí říkají Miele.

Je to váš první film jako režisérky?

Dělala jsem předtím jen malý patnáctiminutový film, je to romantická komedie.

Strašně moc lidí miluje velmi legrační film Žhavé výstřely. Máte ho pořád ráda?

Ano. Nedívám se na něj často, ale když ho vidím, směju se, je skvěle udělaný. Dobří herci, režie. Je to takový ten americký židovský humor, velmi surrealistický a velmi chytrý. Pro mě to byl dar.