Mexická kinematografie měla v posledních letech svůj vrchol ve snímku Přestupný rok, který získal v roce 2010 Zlatou kameru na festivalu v Cannes. Jako scenáristka pod ním byla podepsána Lucía Carrerasová. A právě její režisérský debut Na shledanou, tati teď zastupuje inovativní proud mexické kinematografie také v karlovarské hlavní soutěži.

Zápletka filmu není nijak zaumná. Pilar – hlavní postavě – umírá otec, prvek, kolem kterého se točil celý její dosavadní život, a ona se teď s tak klíčovou ztrátou musí nějak vyrovnat. Carrerasová sympaticky nehraje na efekt, nedoluje emoce tam, kde nejsou, ale jemně vykresluje jak charakter své hrdinky, tak i vztahy, které navazuje s okolím.

Vliv magického realismu

A čím víc se Pilar ponořuje sama do sebe, tím se i filmové výrazové prostředky stávají závislejšími na jejím psychickém rozpoložení. Vliv magického realismu, tak zdomácnělého v Jižní Americe, byť v poslední době spíše v jiných kinematografiích, než je ta mexická, je zde nepřehlédnutelný.

Jaký bude mít účinek na středoevropské publikum, si můžete vyzkoušet na MFF Karlovy Vary, kde bude film Na shledanou, tati uveden v mezinárodní premiéře.