Netradiční satirická komedie Habemus papam se nedávno stala hitem na filmovém festivalu v Cannes a teď slaví úspěch i v Karlových Varech, kde je uváděna v sekci Horizonty.

Italský režisér Nanni Moretti ve snímku použil osobitě ironický pohled na zkostnatělý svět katolické hierarchie, ale také moderní psychoanalitické metody. O díle řekl: „Nedal jsem se ovlivnit žádnou aktualitou: je to můj Vatikán, moje konkláve, moji kardinálové.”

Sám si ve filmu zahrál psychicky labilnějšího, ženou opuštěného psychoanalitika povolaného do Vatikánu, když se nově zvolený papež - v podání skvělého francouzského herce Michela Piccoliho - odmítá podvolit “boží vůli” a převzít slavnostně úřad.

Hledání řešení v mládí

A zatímco psychoanalitik zůstává za zdmi Vatikánu, aby neprozradil jméno nového papeže, ten při cestě za jiným specialistou strážcům šťastně uteče.

Nově nabytou svobodu využije k tomu, aby se zamyslel nad životem a vrátil ke snům z mládí, když se náhodně potká s herci z divadelní společnosti.

Jeho kolegové kardinálové jsou v té samé době přísně izolovaní od světa, jak nařizují staletá pravidla.

Divák může pak pod drobnohledem sledovat jejich více či méně drobné neřesti: hraní karet, žalování, pojídání silných léků nebo jen pýchu, případně fandit staříkům krátícím si dlouhou chvílí volejbalovým turnajem.

A jak to všechno dopadne? Najde v sobě nakonec sílu vrátit se do Vatikánu a převzít funkci božího náměstka na zemi? Prozradit konec by byl hřích.

Právě on dělá z filmové satiry snímek tlačící diváky do úvah, zda je volba papeže opravdu jen v rukách božích a býti papežem opravdovým naplněním církevní kariéry v životě úplně obyčejného smrtelníka, byť v kardinálském rouše.

V Itálii film boduje

O tom, že Habemus papam do kin evropské diváky láká, svědčí vysoké tržby. Jen v Itálii vydělal od poloviny letošního března, kdy měl premiéru, téměř šest miliónů eur (cca 150 miliónů korun). Jeho rozpočet přitom činil devět miliónů eur (cca 225 mil. Kč).