Hlavní obsah

Přístavní nostalgie a láska z kriminálu

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

5. 7. 2010, 14:42

Celovečerní debut Itala Pietra Marcella Vlčí chřtán spojil příběh životní lásky poněkud strašidelné dvojice s nostalgií po zanikajícím světě oprýskané přístavní čtvrti Janova. Urostlý námořník Enzo a transsexuál Mary by možná jinde budili pohoršení, ale v křivých uličkách plných podobných přízraků nacházejí opravdový domov.

Článek

Marcello natočil silně stylizovaný poetický dokument, plných tajemných černobílých záběrů, vznešené hudby a pasáží, které připomínají hraný film.

Marcello natočil silně stylizovaný poetický dokument, plných tajemných černobílých záběrů, vznešené hudby a pasáží, které připomínají hraný film. Příběh Enza a Mary odkrývá retrospektivně pomocí magnetofonových záznamů, které si posílali ve vězení, kde se seznámili. Vydrželi spolu dvacet let, o čemž je režisér později nechá mluvit na kameru. Mary díky Enzovi opustil(a) drogy a rozhodl(a) se čekat mnoho let, až přítele pustí z vězení.

Vlčí chřtán vyhoví nejlépe nostalgicky laděným divákům. Poskytuje pohled do zanikajícího světa přístavu, tuláků neboli „jeskynních lidí“, námořníků a prostitutek. Pietro Marcello hledá poezii v ohromných industriálních prostorech i v zašlých barech, kde se scházejí zkrachovalé existence, popíjejí, tancují a pro ostré slovo či ránu nejdou daleko.