V Karlových Varech vás můžeme vidět v novém Jarmuschově filmu Hranice ovládání, kde představujete málomluvného gangstera, který přijíždí do Španělska. Jak se hraje, když skoro neslezete z plátna, ale téměř neřeknete ani jedno slovo?

Bylo to pěkně frustrující, to vám můžu říct. Na druhou stranu jsem se při přípravě nemusel učit dialogy, stačilo si představit někoho, kdo se cvičí v umění sebeovládání. Je jako stroj. Dostává indicie, musí je zpracovat a koná. Ve většině filmu má nájemný zabiják hned jasno, co se po něm chce, zná svůj úkol. Tady si teprve skládám indicie od lidí, které mě vyhledají na cestě. Mysleli jsme trochu na staré policejní filmy, třeba ty s Delonem.

Jak se pracuje s Jarmuschem?

Tenhle chlapík je velmi otevřený. Nespoléhá pouze na svůj vlastní názor, ale nechává prostor svým spolupracovníkům. Pracovat s Jimem, to je jako vést spolu neustálý dialog. Stalo se například, že kameraman Christopher Doyle úplně zmizel, nikdo o něm nevěděl. Avšak když se vrátil, říká Jimovi: Podívej, objevil jsem nádherné místo, pojďme tam točit. A my jsme šli. Mezi jeho spolupracovníky panuje velká důvěra.

Hlavní postavu osamělého gangstera v Jarmuschově filmu Hranice ovládání ztvárnil Isaach De Bankolé.

Hlavní postavu osamělého gangstera v Jarmuschově filmu Hranice ovládání ztvárnil Isaach De Bankolé.

FOTO: www.iffkv.cz

Hrál jste u Jarmusche také v jeho Kávě a cigaretách. Ve snímku Hranice ovládání dokonce pijete dvě espresa - tedy ve dvou šálcích.  Proč to?

Miluji kávu, s cigaretami jsem naštěstí přestal už před lety. Ale pít dvě espresa - to má ode mě. V Paříži jsem kdysi pracoval jako číšník v kavárně. Přišel jsem na to, že když presujete kávu, první polovina výsledného moku je vždy silnější a bohatší než ta druhá. Dvojité espreso bude zákonitě naředěné. Pokud jste fajnšmekr, je lepší si dát v každém případě dvě odděleně.   

Ve filmu jste se sešel také s Alexem Descasem, s nímž jste hrál už před osmnácti lety ve vynikajícím filmu Claire Denisové Kašlu na smrt, představující příběh dvou imigrantů, kteří se starají o drezúru poloilegálních kohoutích zápasů ve Francii.

Tehdy to bylo obráceně. Hrál jsem šéfa, který zatáhne Alexovu postavu do problémů. Nyní byl naopak Alex mým bossem, který mě vysílá na španělskou misi. Claire Denis se zná s Jarmuschem a mezi jejich filmy najdete spojitosti. Nyní jsme s Claire natáčeli v Kamerunu nový film, v němž hraji vojáka a boxera, který se vzepře lidem z armádního velení. A v Hranici ovládání si tam předáváme krabičku sirek z Kamerunu, na nichž je vyobrazen právě tenhle boxer.

V pohovkách karlovarského hotelu Pupp je pohodlně. Herec Isaach De Bankolé by mohl vyprávět.

V pohovkách karlovarského hotelu Pupp je pohodlně. Herec Isaach De Bankolé by mohl vyprávět.

FOTO: Právo - Michaela Říhová

Jak těžké bylo se prosadit nejdříve ve francouzském a potom i v mezinárodním filmu?

Kam jsem přišel, tam jsem patřil k menšině. Pochopil jsem rychle, že se musím přizpůsobit, naučit se jazyk a ohánět se, abych nevypadnul z kola ven. To je prostě svět. Musíte se učit, jakmile se naopak zastavíte, máte smůlu. Já jsem vždycky věřil a byl připraven pracovat.

Jaké bylo natáčení s Larsem von Trierem filmu Manderlay?

Člověk si na té v podstatě nefilmové, divadelní scéně připadal jak na dětském hřišti. Neměli jsme dekorace, jen značky a drobné propriety. Vzal jsem to, protože jsem byl zvědavý, jak von Trier pracuje a jak dovede i s minimální výbavou udržet napětí a vytvořit skvělý film. Lars je úžasně zábavný chlapík s klukovským smyslem pro humor. Všem je ale jasné, že je to král natáčení, který má vše pod kontrolou, jenž s vámi manipuluje. Ale kdo s vámi v dnešním světě nemanipuluje?

Herec Isaach De Bankalé - muž širokého úsměvu v Kalrových Varech 2009.

Herec Isaach De Bankalé - muž širokého úsměvu v Kalrových Varech 2009.

FOTO: Právo - Michaela Říhová

Dobýváte Hollywood, hrál jste i v bondovce Casino Royal o jaké postavy se chcete ucházet?

Jsem všemu otevřený, hlavně pokud bude dobrý scénář a zajímavý štáb. Mám domluveno dalších skoro dvacet rolí. Budu dokonce hrát i prezidenta fiktivního afrického státu ve filmu, který pojednává o terorismu.

Mimochodem co si myslíte o Africe? Má ještě černý kontinent nějakou naději?

Naděje je teď mnohem více než ještě před několika lety. Souvisí to i s tím, že se do čela Spojených států dostal Barack Obama - potomek nikoliv afrických otroků, ale keňského přistěhovalce, který přijel do Ameriky jako svobodný občan za prací, za rodinou a lepším životem. Pro mnoho lidí nejen v Africe představuje vzor. Dává jim naději, že i oni mohou něco se životem udělat. Jedna věc je však naděje, druhá to, co s ním ten který z nás udělá.