Slovenská kinematografie jde po letech útlumu kvalitativně nahoru. Po vlídně přijaté Muzice a s nadšením aplaudovaných Slepých láskách je toho důkazem i Pokoj v duši režiséra Vladimíra Balka.

Film, v němž se taky střílí po jelenech, opravuje lokomotiva a uplácí úředníci, přitom začíná jako už mnoho snímků před ním. Čtyřicátník Tóno (v podání Attily Mokose) vychází z vězení, kde si za sebe i svého kamaráda Štefana (z Hřebejkových filmů známý Roman Luknár) odseděl několik let za krádež dřeva. Před věznicí ho čeká dvojice známých – bohatý podnikatel a farář. Společně se vracejí zpátky do rodné obce Čierny Hron, kde už Tóna vítá i jeho manželka Mária (Helena Krajčiová) s malým synkem. Zdá se, že začíná nový, poklidný život.

Jenže brzy se Tóno začíná zaplétat do místní hry o pozemky, stíhán vzpomínkami na žalář se neúspěšně uchází o práci, skoro nikdo už nevěří jemu a skoro nikomu už nevěří ani on. A přitom touží jen po klidu duše. Okolnosti, staré jizvy a předivo vztahů jsou však proti.

Baladičtí Slováci
„Slováci jsou národem baladickým a současně hrdým, a právě hrdost jim nedovoluje projevovat svoje emoce,“ říká režisér Balko, který se přes vykreslení postav pokusil český scénář Jiřího Křižana (Stíny horkého léta, Je třeba zabít Sekala) poslovenštit.

K jeho většímu zakotvení do reality našich východních sousedů pomáhá i překrásná krajina okolo střetu charakterů. „Drsné prostředí hor jsem zvolil proto, abychom do filmu dostali atmosféru typicky slovenskou – a já ji miluju – strmost kopců a zároveň ona balada v duši,“ říká Balko, který vstupuje po dvaceti letech tvorby dokumentárních snímků, klipů či televizních pořadů na pole celovečerních filmů.

Faráře si zahrál Jan Vondráček
„Neptal jsem se vězňů, jaký je to pocit, když vyjdete z basy. Pracoval jsem hlavně se svými vzpomínkami, zkušenostmi,“ říká představitel hlavní role Attila Mokos, jenž přes především divadelní zkušenosti ansámblu filmu dominuje. „Vzpomněl jsem si na dva roky, které jsem strávil na vojně. Když jsem poprvé po sedmi měsících vycházel z bran kasáren a šel domů, bylo to, jako kdybych vycházel z pekla. Pocit svobody byl vzrušující.“

Attila Mokos, Robert Więckiewicz a Jan Vondráček ve slovenském filmu Pokoj v duši.

Attila Mokos, Robert Więckiewicz a Jan Vondráček ve slovenském filmu Pokoj v duši.

FOTO: KVIFF

Faráře, který se snaží pomoci Tónovi se usadit zpátky v normálním provozu, si zahrál český herec Jan Vondráček: „Byl jsem velmi rád, že je to ten druh faráře, který znám ze svého okolí. Není to světec ani blbeček. Je z reálného života, zbavený všech klišé. Takových se obecně ve filmech moc nenajde.“ Že nejsou postavy nijak umělé ostatně platí i pro celý Pokoj v duši.

Ve slovenských kinech měl snímek, v němž jednu z rolí ztvárnil i známý polský herec Robert Więckiewicz, premiéru 29. ledna tohoto roku. Během padesáti následujících dní ho vidělo na místní poměry velmi slušných 103 tisíc diváků a divaček. Velký úspěch měla i titulní píseň filmu v podání Jany Kirschner.

Poprvé mimo Slovensko se bude promítat právě v Karlových Varech.

 

Pokoj v duši
Slovensko 2009, 97 min.
Režie: Vladimír Balko, scénář: Jiří Křižan, hrají: Attila Mokos, Roman Luknár,
Robert Więckiewicz, Jan Vondráček aj.