Hlavní obsah
Foto: Jiří David

Výběr Salonu: Soukupová, Saarikoski, Grunberg, šoa povídky, Liška a české Chicago

V dnešním knižním výběru Salonu, který pro vás dali dohromady literární publicista Jakub Šofar a spisovatel Štěpán Kučera, najdete: dětskou detektivku Petry Soukupové, pražské dobrodružství Penttiho Saarikoskiho, nový román nizozemského spisovatele Arnona Grunberga, českou časopiseckou šoa povídku z let 1945 až 1989, povedený debut Eugena Lišky a publikaci o tom, jak české bývalo americké Chicago.

Foto: Jiří David
Výběr Salonu: Soukupová, Saarikoski, Grunberg, šoa povídky, Liška a české Chicago

Petra Soukupová:
Kdo zabil Snížka?

Host

Petra Soukupová: Kdo zabil Snížka?

Foto: archív nakladatelství Host

Dětská detektivka Petry Soukupové (mimo jiné autorky románů K moři nebo Pod sněhem) o pátrání po „vrahovi“ psa Snížka nechá vzpomenout na slavnou knihu Marka Haddona Podivný případ se psem a zimní náladou trochu připomíná skandinávskou krimi, přesto je to však knížka originální – a taky dobrá. Odehrává se ve vesnici, jíž vede slepá silnice a dál už je jen les (což šikovně snižuje okruh podezřelých), dětská vypravěčka nemá mobil ani internet a své pátrání si zapisuje do sešitku, její táta lesák voní po pilinách a cigaretách a nakonec je všechno jinak, než se na první pohled zdá. Je to čtivý, dobrodružný, přiměřeně drsný a nesentimentální příběh o rodičích, dětech a zvířatech. S dějem Snížka se volně prolíná i autorčina chystaná próza pro dospělé Nejlepší pro všechny, která vyjde ještě do konce roku.
(Vybral Štěpán Kučera.)

Pentti Saarikoski:
Čas v Praze

Dybbuk
Přeložila Lenka Fárová.

Pentti Saarikoski: Čas v Praze

Foto: archív nakladatelství Dybbuk

S finským básníkem, prozaikem, a především famózním překladatelem, který ještě stihl být komunistou a solidním opilcem, jsme se seznámili už vloni díky jeho „deníku“ Dopis pro mou ženu. Saarikoski zanechal své stopy i v naší metropoli, kde žil na smíchovské straně Újezdu šedesát dní na přelomu let 1966 a 1967. Co tady dělal? Vykouřil celkem 2400 cigaret (na délku 156 metrů), vypil úctyhodných 240 litrů piva, čekal na svou východoněmeckou milenku a psal. Ale hledače souvislostí je potřeba dopředu varovat: o Praze té doby se toho moc nedozvíte. Nicméně autor jako výhybkář posouvá svou minulost na kolej přítomnosti, vede monology prokládané postřehy, ve kterých se čtenář někdy ztrácí, aby se v nich jako zázrakem zase začal orientovat. A občas napíše něco zvonícího: Pravdu znaj lidi, co ji nesdělujou. Lidi, co ji sdělujou, nevědí nic.
(Vybral Jakub Šofar.)

Arnon Grunberg
Mateřská znaménka
Přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.
Dybbuk

Arnon Grunberg: Mateřská znaménka

Foto: archív nakladatelství Dybbuk

Nizozemský spisovatel dokazuje, že má neotřelých literárních nápadů víc než dost, a pořád překvapuje. V jeho posledním románu je psychiatr Oscar Kadoke, který působí v krizovém centru, na jedné straně zcela oddán své práci a nezbývá mu čas na nic jiného, na straně druhé má však od svých klientů obrovský odstup, v němž není místo pro emoce. A na straně třetí o smyslu své práce pochybuje: Jsou dny, kdy si myslím, že jediná seriózní prevence sebevražd by měla spočívat v tom, že zahyneme spolu s pacientem. Dvě nepálské ošetřovatelky, starající se o jeho matku (hmm… matku, o tom si raději přečtěte sami), dají výpověď a milující syn je nahradí svou pacientkou, která se řeže, pije savo a je abnormálně promiskuitní. Což už je opravdu za hranicí lékařské etiky. Jenže Grunbergovy knihy za hranicí bývají…
(Vybral Jakub Šofar.)

Ivana Cahová, Erik Gilk, Martin Lukáš (eds.)
Tobě zahynouti nedám…
Česká časopisecká šoa povídka 1945–1989
Akropolis

Ivana Cahová, Erik Gilk, Martin Lukáš (eds.): Tobě zahynouti nedám…

Foto: archív nakladatelství Akropolis

Ještě pořád platí, že je co v české literatuře objevovat! Nad Židovskou ročenkou či Věstníkem ŽNO přece jen doboví cenzoři, pokud šlo o čistě prozaické texty, občas přimhouřili oči, a proto je právě z těchto próz dnes možno sestavit reprezentativní antologii o tragickém životě a osudech Židů před válkou, ve válce a těsně po ní. Ve výsledku je třicet knižně nepublikovaných textů od 26 autorů známých (Fuks, Lustig, Hrubín, Weil, Smetanová) i zapomenutých skvělým čtením; nepochybuji o smyslu přeložit je minimálně do angličtiny a němčiny. Autorkou rozsáhlé doprovodné studie o holocaustu v české literatuře s analýzou motivů jednotlivých časopiseckých povídek je Ivana Cahová.
(Vybral Jakub Šofar.)

Eugen Liška
Stvoření
Host

Eugen Liška: Stvoření

Foto: archív nakladatelství Host

Ten náš kluk, ta naše holka ale mají fantazii! říkají si rodiče o svých potomcích, když jim ti jejich andílci dovolí nahlédnout úzkým světlíkem do svých fantazijních světů. Jenže desetiletý Daniel, přezdívaný Čmelák, má fantazie jako tucet scenáristů hororů či temných fantasy. Rodiče, byt, několikapatrový dům plný podivných postav, včetně sklepa, který je spíš zakázanou zónou, sousedi, škola, spolužáci. Čmelák sní o dobrodružství, dychtí po něm, až ho vyvolá a žije v něm, jako kdyby propadl nějakým čarodějným kejklům. Je to celé alegorie přetěžkého dospívání v nějaké odloučené lokalitě a kritika společnosti, v níž vystupují i jehovisté a romská komunita, nebo pokus o temný příběh podle pravidel žánru, tedy řádná porce neukojitelným žroutům všeho temného? Nebo průnik obého? Každopádně románový debut jako řemen: jazyk, styl, nápady, koncepce…
(Vybral Jakub Šofar.)

Jaroslav Kříž, Lenka Křížová:
Střípky z českého Chicaga
Academia

Jaroslav Kříž, Lenka Křížová: Střípky z českého Chicaga

Foto: archív nakladatelství Academia

Že bylo americké Chicago na začátku 20. století po Praze a Vídni třetím největším českým městem (dle počtu zde žijících Čechů), to byla informace, která se nedala v období 1948–1989 ignorovat, stejně jako že zde byl starostou Antonín Čermák, který zemřel po atentátu na F. D. Roosevelta. Ale napsat o životě Čechů v USA víc bylo příliš ožehavé… Autoři objevné knihy zvolili ne tak častý způsob knižního zpracování. Vycházejí z dokumentů (soukromých i oficiálních), jež rozdělili do tematických okruhů, počínaje cestou do zámoří přes české čtvrti, události, lidské osudy, každodennost až po kulturní kontakty se starou vlastí. A tyto dokumenty glosují a vysvětlují je v širších souvislostech. Kromě rejstříků a dobových ilustrací vybavili knihu vyčerpávajícím úvodem o historickém vývoji českého Chicaga.
(Vybral Jakub Šofar.)

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků