Článek
Věra Linhartová
Věra Linhartová Portraits carnivores. Masožravé portréty
Věra Linhartová Portraits carnivores. Masožravé portréty Přeložili Jitka Hamzová a Miloslav Topinka
Filip Tomáš – Akropolis
Věra Linharotvá: Portraits carnivores / Masožravé portréty
Poprvé česky zde ve dvojjazyčném vydání vycházejí tři texty, které autorka napsala v letech 1980 a 1981. Naopak poprvé francouzsky tu vychází Pomnožný jazyk, komentář Linhartové k tomuto souboru. Experiment nemá u nás v literatuře na růžích ustláno, jako by platilo, že čím více experimentů ve výtvarném umění, tím méně v psaném slově. Stařena z hory, Učitel Sagiro a Zajatá divoška nejsou přívětivé ke čtenáři, ke čtenáři bez přípravy a zkušenosti. Jejich zdánlivá banalita vychází jen z naší neschopnosti vidět realitu jinak než středoevropským či evropským pohledem, z naší omezené zkušenosti, od které se autorka, jež odešla v roce 1968 do Francie, již dávno odpoutala.
Konrad Paul Liessmann
Konrad Paul Liessmann Hodina duchů
Konrad Paul Liessmann Hodina duchů Přeložil Milan Váňa
Academia
Konrad Paul Liessmann: Hodina duchů
Pojem vzdělání, který se zcela orientuje na ideu užitečného, zapomíná, že lidské bytí znamená více než být schopný zaměstnání. Profesor vídeňské univerzity, literární vědec a filosof od vydání Teorie nevzdělanosti pokračuje ve svých textech v kritice nejen současného směru, kterým se vydává vzdělávání (hlavně vysokoškolské), ale i společenského očekávání od vzdělávání, vzdělanosti a vzdělaných. Ztráta autonomie škol, jejich zapojení do systému, v němž jde především o společenskou upotřebitelnost, má možná smysl a výsledky z krátkodobého pohledu, ale také platí, že generace digital native přestává vnímat pocit štěstí a naplněnosti života.
Akram Ajlisli
Akram Ajlisli Kamenné sny
Akram Ajlisli Kamenné sny Přeložila Alexandra Stelibská
Větrné mlýny
Akram Ajlisli: Kamenné sny
My Češi nedoceňujeme (a nejspíš nikdy nedoceníme) skutečnost, že náš rozchod se Slováky „od lože i od stolu“ proběhl bez jediné modřiny. Ázerbájdžánský spisovatel (1937) píše ve své knize o pronásledování Arménů na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století v Ázerbájdžánu. Známý herec umírá v nemocnici, kam byl přivezen zmlácený kvůli tomu, že se zastal jedné oběti tohoto nahánění. V předsmrtném snu se vrací i do města Ajlis, kde došlo v roce 1919 k arménskému pogromu tureckými vojsky. Arménsko-ázerbájdžánský konflikt, v němž hraje důležitou roli Náhorní Karabach, patří i do evropských politických dějin, stejně jako třeba události doprovázející rozpad Jugoslávie, nezapomínejme na to.
John McGahern
John McGahern Zlaté hodinky a jiné povídky
John McGahern Zlaté hodinky a jiné povídky Přeložila Alena Dvořáková
Kalich
John McGahern: Zlaté hodinky a jiné povídky
Povídky bývají obvykle založené na zajímavé, nečekané, chytré pointě. Jen v menšině případů jde především o jazykové skvosty, o neobyčejně zdařile a osobitě zpracované výseky z dějů, které přitažlivou pointu na konci vlastně ani nepotřebují. K té menšině patří i práce irského prozaika a esejisty Johna McGaherna. Výbor šestnácti povídek z jeho čtyř sbírek dokladuje vliv, jaký na autora měli velikáni irské literatury, podobně jsou irsky klasická i témata (vztah ke katolické církvi a Anglii, odchod z vesnic do měst, práce v zahraničí, alkohol…). Tak třeba když tři bratři zcela rozdílných osudů jedou z Dublinu na venkov pohřbít svého strýce, se kterým se moc nemuseli – na necelých padesáti stranách je tu o lidech napsáno téměř vše.
Mojmír Drvota
Mojmír Drvota Labyrint
Dybbuk
Mojmír Drvota: Labyrint
Mojmír Drvota (1923–2006) emigroval v roce 1957 a většinu svého dalšího života prožil v USA, kde přednášel na vysokých školách kromě jiného dějiny filmu. Literární tón jeho tří textů nás pak vrací někam k Egonu Hostovskému. Soubor Labyrint aneb Případ po případu obsahuje téměř devadesát krátkých reflexí na různá témata (moucha, křest, slovo, pavučina). Dvě následující novely (Dostala se Rena Petrů do nebe? a Přistáli mimozemšťané v Bukovicích?) mají stejnou výchozí situaci: na Ústav pro vyšetřování chorob skutečnosti a poruch bytí se obrátí zájemci, kteří chtějí slyšet odpovědi na své roztodivné otázky; v jednotlivých sezeních a dialozích se potom ukazuje, že důležitější než odpovědi jsou vlastně formulace a důvod vzniku otázek.