Článek
V létě 1823 ji požádal o ruku a použil nejvyšší páky – o zprostředkování poprosil sasko-výmarského arcivévodu Karla Augusta. Ulrika nemohla přímo odmítnout, ale vyhnula se odpovědi a zanedlouho s matkou odjela do Karlových Varů. Goethe se ze zklamání vypsal v jedné ze svých nejsmutnějších básní – v Mariánskolázeňské elegii. Do Čech se pak už nikdy nevrátil.
Ulrika se dožila 95 let, zemřela roku 1899. Nikdy se nevdala. Byla přitom krásná stejně jako její matka. Ta se vdala třikrát, Ulričina biologického otce opustila už v osmnácti, po dvou dcerách. Děsně karbanil. Vzala si jeho bratrance, porodila mu svou poslední dceru a šťastně s ním žila, dokud nepadl u Waterloo. Třetí matčinou láskou byl o čtrnáct let starší český šlechtic, se kterým už zůstala.
Umělecké dílo života. Goethe jako košatý strom, který všechny zastínil
Ulrika měla dobrý vztah se všemi třemi svými otci i oběma sestrami.
Čile se vídala i s pěti nevlastními sourozenci, které jí postupně přidělal její biologický tatínek. Když jí mladší sestra předčasně zemřela, starala se o její děti, potom o dožívající matku.
Po ní a jejím posledním muži zdědila panství, kde se stala dobrodinkou chudých a založila školu pro nezaopatřené dívky. Sama v ní učila. Zajímala se o zeměpis, přírodovědu a podporovala náboženskou toleranci. Čas trávila ručními pracemi, psaním, četbou, hrou na hudební nástroje a filantropií. A odmítáním nekonečných žádostí o interview s tématem Goethe.
Ačkoli mluvila hlavně německy, přes svého posledního otčíma se seznámila s Kašparem ze Šternberka a stala se nadšenou podporovatelkou Vlastenského, později Českého, dnes Národního muzea. Byla členkou jeho Společnosti a věnovala mu slušnou část dědictví po matce.
Štefan Švec (1978) je publicista a kritik.
Žádná z těchto zásluh, jakkoli velkých, ale nezajistila, abychom si Ulriku pamatovali. Zajímáme se o ni proto, že se líbila starším pánům.
Nešťastný příběh zamilovaného Goetha nás baví a dojímá už dvě století. Vznikly o něm knihy i filmy, vypráví se v muzeích. Ulrika celých dalších skoro osmdesát let trvala na tom, že „Es war keine Liebschaft“, o žádný milostný vztah nešlo. Goethovy dopisy ale před svou smrtí spálila. Jako moudrá žena věděla, že by mu jejich zveřejnění spíš ublížilo. I klasik může breptat jako středoškolák; před krásou neobstojí ani génius.
