Hlavní obsah

Štefan Švec: Vnoučata nás budou mít za tupce

Právo, Štefan Švec, SALON

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tak schválně: Ve kterých obdobích uplynulého století byla tahle země úspěšná? Myslím, že automaticky, přímo z meziuší se vám na jazyk vykutálí dvě: první republika a šedesátá léta.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Demonstranti před ministerstvem kultury

Článek

Je to díky ekonomice? Tomu, že jsme byli bohatí? Ne, velkou část první republiky tu zuřila nejhorší hospodářská krize za celých sto let. Můžou za to úspěchy ve sportu? Ty jsou dávno každému u šosu. Mistry světa v hokeji jsme byli v letech 1947, 1949, 1972, 1976, 1977, 1985, 1996, 1999 a 2000. Festival bezvýznamných letopočtů.

Obě ta období si pamatujeme pro jejich kulturu. Avantgarda první republiky dosáhla na světové myšlení, Breton psal o Praze, Čapek byl v Anglii bestselleristou. Film a literatura šedesátých let, Forman, Kundera a spol. jsou ve světových učebnicích a dodnes se v překladech nadšeně čtou a promítají. Obě ty doby si pamatujeme proto, že být Čechem – vlastně Čechoslovákem – tehdy v cizině něco znamenalo. Díky umění.

Jo, a ještě jednu věc mají ta dvě období společnou. Stát během nich výrazně podporoval kulturu. Proti zemím v okolí (i jiným desetiletím u nás) tu fungoval unikátní systém, který dával umění prostředky a ideologicky ho nedusil. Masaryk věděl, že nová země potřebuje kulturně ukotvit, zakládal katedry bohemistiky po Evropě, sám dotoval všemožné časopisy a knihy a staral se o rozvoj jim příznivého prostředí. V šedesátých letech postupně došel dech cenzuře, stát ale dál lifroval peníze do umělců, kteří se rozkoukali a během pár let tu z toho udělali velmoc, na kterou jsme dodnes pyšní a jejíž výdobytky pořád vydělávají.

Jak jsme na tom dneska? Pokud jde o katedry bohemistiky, po světě se ruší a stát na nich podporuje sotva pár žebráckých míst lektorů, akademických slouhů. Peníze na kulturu se přes barevná slova v programových prohlášeních každý rok víc a víc škrtají, letos likvidačně. Když se umělci ozvou, že to není dobrý nápad a že umění se má dělat na plný úvazek a ne jenom jako koníček k vymýšlení sloganů na výživové doplňky, celý septik nul se na ně sesype, aby si vylil zlost.

Foto: Petr Horník, Právo

Kritik Štefan Švec

K čemu potřebujeme kulturu? ptají se vážně dospělí lidé, kteří prošli českým školstvím. Těžko se jim po milión šesté vysvětluje, že to je to jediné, kvůli čemu má tahle země a její jazyk důvod existovat a že jsme na to přišli už někdy za Schauera. K čemu je ta kultura, když si na sebe nevydělá? ozývá se znovu. Vždyť ti naši kluci v NHL, ti si na sebe vydělají dobře! OK, milí přátelé, kultura není k ničemu. Tuhle dobu si nikdo kvůli ničemu pamatovat nebude a naši vnuci nás budou považovat za tupce. Právem.

Reklama

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Československo pořád je

„Ček republik,“ říkáme pyšně domorodcům, když se nás na cestách ptají, odkud jsme se přibatolili. „Ááá, čekoslovejkija!“ rozzubí se nahlas všichni, kterým je...

Štefan Švec: Filmy a jejich Time Mašín

Čtvrteční číslo Salonu bylo mimo jiné o Mašínech (není nad to zahájit sloupek objevnou informací). Bratři Mašínové zanechali nesmazatelnou stopu nejen na hrdle...

Štefan Švec: Ježíšek existuje

Mám rád český spolek skeptiků Sisyfos. Jeho členové jsou obdivuhodně skeptičtí úplně ke všemu, kromě sebe.

Výběr článků

Načítám