Hlavní obsah
Obchodní dům Ještěd těsně před zbouráním. Foto: ČTK

Zkratka Sial znamená Sdružení inženýrů a architektů Liberec a stejně se jmenuje i publikace, kterou jako editor připravil s více než dvacítkou spoluautorů Rostislav Švácha (Arbor vitae a Muzeum umění Olomouc 2010). Kniha po vzpomínkách architekta Miroslava Masáka Tak nějak to bylo a knize rozhovorů Architekti Sial završuje dokumentaci této architektonické skupiny téměř jako monument: obsahuje všechny její významné projekty, studie i portréty patnácti architektů.

Obchodní dům Ještěd těsně před zbouráním. Foto: ČTK
Sial jako symbolické dějiny

Sial založil Karel Hubáček s Otakarem Binarem a Miroslavem Masákem v roce 1968, v roce 1971 však byl podnik začleněn do Stavoprojektu, původního působiště zakladatelů, a osamostatnil se znovu až v roce 1990. Kniha Sial (v létě provázená v Olomouci výstavou) však začíná jeho formováním a prvním realizovaným projektem přisuzovaným celé éře – kinem Máj v Doksech (1958–1963). Uzavírá se novostavbou divadla Disk uprostřed pražského Starého Města (1996–1998).

Všechny ty letopočty jsou důležité. Vlastní Sial de facto existoval pouhé tři roky, přesto jeho historie začíná nejméně o deset let dříve a doznívá dokonce více než po čtvrtstoletí. To není editorova svévole, ale zachycení zjevné skutečnosti, pochopení souvislostí a kontextů (jistěže také proto, že architektura má dlouhé výrobní lhůty), které až příliš často chybí dnešním pohledům na obecnou historii. Přitom i ona „vyrábí“ změny podobně, dlouze a s ozvěnami, data jsou jen orientační a symbolická.

Dnes existuje stejnojmenná architektonická firma, přímý nástupce někdejšího Sialu. K jejím nejznámějším a nejvydařenějším projektům patří české pavilony na Expu v Šanghaji, Seville a v Aichi, nebo mimořádně povedená Státní vědecká knihovna v Liberci. Jistěže ne všechno se firmě úplně zdařilo (k nejméně chváleným stavbám patří dominantní pražské dostavby na náměstí Republiky a na Karlově náměstí), ale entuziasmus, který patřil ke zrodu Sialu, čas, zdá se, neodvál.

Sial tedy není jen historie. Historickou je však tahle kniha. Dá se o ní dokonce napsat, že to jsou symbolické československé dějiny druhé poloviny 20. století. Věž na Ještědu (1970) jako nelehce prosazený architektonický skvost (stvrzený mj. Perretovou cenou), řada pozoruhodných, dodnes funkčních staveb – a vedle nich přehlídka marné práce, nerealizované projekty. Například oba i z dnešního pohledu mimořádné návrhy na Českou boudu na Sněžce odsunuly k nebytí výhrady ochránců přírody. Zadostiučiněním může být obdivovaná poštovna Anežka (2006–2007).

Na druhou stranu pod tlakem českého pragmatismu nové doby byl zbourán liberecký obchodní dům Ještěd a pražský Máj/My byl nakonec zachráněn jen díky osobnímu nasazení editora knihy o Sialu Rostislava Šváchy.

Rostislav Švácha (ed.)
Sial
Arbor vitae a Muzeum umění Olomouc 2010

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků