Hlavní obsah

Kurt Cobain z 18. století. Do kin jde film Henrika Rubena Genze Satisfakce 1720

Právo, Zbyněk Vlasák, Iva Přivřelová, SALON

V tuzemských kinech se od včerejška hraje existenciální komedie o sebedestruktivním viceadmirálovi z 18. století a jeho sluhovi Satisfakce 1720. V Česku ji natočil dánský režisér Henrik Ruben Genz (1959), mimo jiné tvůrce groteskního dramatu Ukrutně šťastni, vítěze Křišťálového glóbu, hlavní ceny karlovarského festivalu, z roku 2008.

Foto: Milan Malíček, Právo

Henrik Ruben Genz

Článek

Je u vás doma viceadmirál Tordenskjold opravdu taková legenda?

Je to možná ten největší hrdina, jakého jsme kdy v dánských dějinách měli. Svedl nespočet námořních bitev a pravidelně vyhrával, často díky velmi nezvyklé taktice. Lodím velel už ve dvaceti, byla to rychlá kariéra, která mu samozřejmě nadělala mnoho nepřátel. Ale byl to on, kdo ve svých pětadvaceti z vojenského hlediska ukončil dlouhé roky se táhnoucí takzvanou velkou severní válku, kde proti Dánsku a Norsku stáli Švédové. Nejspíš ji neukončil jen on sám, ale v jeho očích to jistě byla hlavně jeho zásluha. Ostatně dnešní dějepis se na to dívá stejně.

Jak se stalo, že jste o něm natočil film?

Zavolali mi, že mi poslali scénář historického snímku. Tak jsem odvětil, že se zbláznili, že nic historického točit nechci, že jediné, co mě z dánských dějin zajímá, je Tordenskjold a jeho smrt. A oni: „Tak se na ten scénář podívejte.“

Čím vás jeho smrt zaujala?

Oficiální verze říká, že zemřel v souboji na území dnešního Německa, historikové vycházejí ze svědectví jeho sluhy, který dovezl jeho mrtvé tělo zpátky do Kodaně. Ale moc to nesedí. Víme, kde a kdy byl Tordenskjold k souboji vyzván, že za tím stála hádka s jedním Švédem. Pro Tordenskjolda to nebyl první duel a vždycky předtím si vybral jako zbraň pistoli. Byl vynikajícím střelcem. A najednou sáhne po rapíru, s nímž mu to nikdy nešlo? Ten Švéd neměl být vážným soupeřem, byl to malý krátkozraký tlusťoch. Navíc svědkové později přišli každý s dost jinou verzí toho, jak duel probíhal.

Trailer k filmu Satisfakce 1720

Lidé se mě často ptají, proč jsem nenatočil film o jednom z Tordenskjoldových slavných válečných vítězství, ale to je předvídatelné. Mě zajímal ten souboj. Co se tam sakra mohlo stát?

Kolem té smrti prý existuje řada konspiračních teorií…

Vyšlo mnoho knih na toto téma, spekuluje se, že ho nechala zabít dánská královna, jež ho neměla ráda, nebo dánská šlechta, která špatně nesla, že šlo o muže z nuzných poměrů, jenž to dotáhl až nebezpečně vysoko, či admiralita, kterou nerespektoval, případně Švédové, které na moři opakovaně porážel.

Jak jste se to rozhodli uchopit vy?

Se scenáristou Erlendem Loem se ptáme: Co když měl v sobě Tordenskjold démony, co když ho jeho válečná „nesmrtelnost“ unavovala a on ve skutečnosti chtěl umřít, vlastně se zase stát obyčejným člověkem? Víme o něm, že byl neustále opilý, spal s mnoha ženami, řada z nich otěhotněla a on pak platil svým vojákům, aby se přihlásili k otcovství. Žil zkrátka hodně sebedestruktivně.

Ve filmu také zazní otázka, zda byl skutečně tak neuvěřitelně schopný, nebo jestli měl ve válce prostě jen obrovské štěstí.

Těžko říct. Věci, co dělal, byly bláznivé, často šel proti rozhodnutím nadřízených, proti zavedeným zvyklostem. Tenkrát se třeba dodržovalo, že se v noci nebojuje. On neváhal útočit ani po západu slunce. Bylo to nebezpečné, riskantní, jeho vlastní muži ho za to nenáviděli. Ale vždycky mu to vyšlo.

Ví se aspoň, proč nedlouho před smrtí opustil Kodaň?

Mohlo to být proto, že mu už v Dánsku hořela půda pod nohama – mírový stav ho nudil, a tak po nocích řádil víc než kdy dřív. Existuje také varianta, že si chtěl v Německu doplnit vzdělání, přece jen předtím strávil skoro celý život na moři.

Foto: KVIFF

Jakob Oftebro ve filmu Satisfakce 1720

Zároveň byl ale mezi jeho věcmi, které se po jeho smrti vrátily do Kodaně, nalezen portrét ženy, na jehož rubu je napsáno: „Slečna Norrisová stojí za 80 tisíc.“ Historikové ho občas někde letmo zmiňují. Ale my se toho chytili. Není to nakonec klíč k Tordenskjoldově osudu? Víme, že slečna Norrisová patřila ke dvoru anglického krále. Ve filmu tak míří hrdina do Německa právě kvůli této ženě, za vidinou sňatku s ní, který by ho vykoupil z jeho dosavadního života. Scénář jsme konzultovali s jedním historikem a trochu ho asi i inspirovali, protože v aktuálním vydání jeho knihy přibyla na tohle téma úplně nová kapitola.

Proč jste filmu dal rockový nádech?

Tordenskjold byl pro své současníky něco jako rocková hvězda, na začátku 18. století byl možná nejznámějším mužem v Evropě – když děti nechtěly jít spát, maminky je strašily, že si pro ně přijde právě on. A stejně jako Jim Morrison, Kurt Cobain a Amy Winehouse zemřel velmi mladý a na vrcholu sil. A mě zajímá proč, proč umírají lidé, kteří mají všechno, kteří „vládnou“ světu.

Český distributor se inspiroval anglickým názvem vašeho filmu Satisfaction 1720. Neuvažovali jste, že do snímku koupíte i rockovou hymnu (I Can’t Get No) Satisfaction od Rolling Stones?

Samozřejmě. Chtěli jsme i věci od anglických T. Rex, protože nám jejich frontman Marc Bolan Tordenskjolda hodně připomínal. Taky dost pil, jeho nejbližším přítelem byl jeho asistent, účes měl podobný a i on zemřel nesmyslnou smrtí – při autonehodě. Jenže tahle hudba na nás byla moc drahá.

Vy jste v Karlových Varech v roce 2008 vyhrál Křišťálový glóbus za svůj film Ukrutně šťastni. Pomohlo vám to ve vaší další kariéře?

Otevřelo mi to některé dveře, mohl jsem si vyzkoušet nové věci. Ještě ve Varech jsem tehdy získal amerického agenta, později jsem dokonce natočil ve Státech film Krvavé peníze s Jamesem Frankem. Myslím, že se povedl, i když celkově to nebyla úplně příjemná zkušenost. Pořád ještě z Ameriky dostávám nabídky scénářů, ale většinou nejsou podle mého gusta. Budu asi spíš točit v Evropě.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám