Článek
– A neupeču!
– A neupeču! Zkusil jsem rafinovanější postup: Co kdybys upekla dort našim slepicím, že by jako mohly mít svátek zrovna v den, kdy ten dort dostanou, a potom, co by ho trochu ozobaly a pohrabaly, tak bych ho strčil do igelitky a praštil s ním o zeď…
– A neupeču! Zkusil jsem rafinovanější postup: Co kdybys upekla dort našim slepicím, že by jako mohly mít svátek zrovna v den, kdy ten dort dostanou, a potom, co by ho trochu ozobaly a pohrabaly, tak bych ho strčil do igelitky a praštil s ním o zeď… – Tak si ho kup! navrhla.
– To není ono, ten dort musíš upéct ty, navíc s láskou, aby mě to bavilo, až s ním švihnu o zeď.
Něco jistě velkého a důležitého mě nutkalo rozflákat za každou cenu dort, ale vůbec netuším, co to bylo – jestli mé dlouho potlačované sadistické sklony, či jen nudná touha po dobrodružství.
Se ženou jsme se rozcházeli, například v názoru na ono plesknutí. Já se na ně vyloženě těšil, kdežto jí se zdálo téměř zbytečné. Abych zesílil nátlak, navrhnul jsem, že pokud nebudu moci plesknout dortem o zeď, koupím si čtečku a podložím s ní roh skříně, abych mohl nad následně rozdrcenou hromádkou elektronického smetí dokázat, že čtečka knihu nikdy nenahradí.
Řeč chvíli stála jako vrba, potom žena řekla: Až půjdeš zaplatit za psa a popelnice, zeptej se taky na to hrobové místo!
Řeč chvíli stála jako vrba, potom žena řekla: Až půjdeš zaplatit za psa a popelnice, zeptej se taky na to hrobové místo! – Jak to mám říct? zeptal jsem se vyděšeně.
– Normálně: Žádám o hrobové místo, řekneš.
Na dort jsem dočista zapomněl. Nejlepší by bylo, kdybych během placení za popelnice a psa na to hrobové místo nechtěně také zapomněl. Ale jak to udělat?
Vypadalo to na tulipánový průjem, což je slušné označení pro zaplevelenou zahrádku tulipány, nebo ještě slušnější ekvivalent pro fekálii mezi tulipány. Abych se příjemně naladil, ale zároveň vydržel ten smrad, nechal jsem svou mysl bloumat jen tak halabala a doufal, že na hrobové místo zapomenu.
Třeba: Co se stane, když se navzájem infikují dva již infikované počítače? Dojde snad k frivolnímu množení virů za nečinného přihlížení původního nastavení, jež bude pravděpodobně vycházet z premisy, že se viry navzájem vybijí a že stačí počkat?
Nebo: Proč neprodávat se slevou v Zelené úsporám také knihy? Vždyť stěna plná knih zateplí dům stej ně kvalitně jako polystyrén o síle dvacet jedna centimetrů, což je mimochodem jedna z podmínek pro získání dotace.
Co tohle: Vždycky jsem se zastával menšin, hlavně kuřáků a alkoholiků. Nějak jsem cítil, že to jsou poslední hrdinové naši doby, kteří kladou svobodu nad zdraví a klidně jsou pro ni ochotni utratit i peníze, a že upalování knih již nebude tak snadné, neboť čtečky v ohni hrozně smrdí.
Potom jsem začal zkoumat vrabce, abych po několika dnech zjistil, že jim vůbec nevadí hudba Franze Schuberta a že na louce se vyskytuje tolik jedinečných stvolů trávy, kolik se jich tam vleze.
Dnes dopoledne jsem zašel na úřad zaplatit za popelnice a psa. Ke svému překvapení jsem si na hrobové místo vůbec nevzpomněl.
Osmnáctého května upekla žena slepicím dort.
