Se 100 miliony eur se k němu přidal další francouzský módní miliardář François-Henri Pinault, jemuž patří Gucci nebo Balenciaga. O týden později udeřili islamističtí teroristé na Srí Lance a svět obletěl tragický příběh pro změnu nejbohatšího Dána – Anderse Holcha Povlsena, který při útocích přišel o tři ze svých čtyř dětí. Také on podniká v módním byznyse a jeho řetězec Bestseller zahrnuje značky jako Vero Moda a Asos. Druhým nejbohatším Evropanem po Arnaultovi je pak Amancio Ortega, španělský majitel módní značky Zara.

To vše dotváří důležitý kontext nového románu Davida Zábranského Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský, který nedávno vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Jak naznačuje už samotný název a sluchátka Apple na obálce, prestižní značky do značné míry definující náš svět v něm hrají zásadní roli.

Geniální reklamkář Robert Holm je hlavní postavou románu hned z několika důvodů. Tento reklamní expert v sobě propojuje fenomén influencerů s kliktivismem na sociálních sítích a zosobňuje stále užší propojení mezi marketingem a politikou, které ostatně jako Češi pociťujeme na vlastní kůži v souvislosti s vládnutím Andreje Babiše. Schopnost oslovit velké množství lidí prostřednictvím sociálních sítí totiž předpokládá marketingovou obratnost a znalosti. Sociální sítě – konkrétně platforma Twitter – a internetový aktivismus zaujímají v Zábranského Logu speciální místo.

Marketér Holm je také dokonalým představitelem kreativní třídy, která dnes tvoří jakési neformální globální společenství vzdělaných, kosmopolitních, anglicky hovořících lidí, již spolu sdílejí společné hodnoty a názory, přestože pocházejí z různých koutů Země.

Jak ale napovídá zmiňované rozložení bohatství v západoevropských zemích, je reklamní průmysl především trefným symbolem evropského vývoje posledních několika desítek let. A Zábranský s ním ve svém románu operuje suverénně a přesvědčivě. Jeho kniha v sobě ukrývá příběh ekonomiky nejvyspělejších zemí, které kvůli cenám práce přesunují výrobu do třetího světa. S tím bezprostředně souvisí také rozrůstání sektoru služeb na úkor průmyslu a zemědělství. Tato proměna vyspělých ekonomik vytváří na lokální i globální úrovni sociální napětí, a právě to je jedním z hlavních Zábranského témat.

Název Logoz odkazuje k antické filosofické tradici, v níž se logos překrýval s představou skutečného řádu či logiky světa, ale také k ranému křesťanství, v němž logos pomalu splýval se Slovem, zjevenou pravdou Boží. A stejně tak je referencí na prosté slovo logo, reklamní značku, a coolness, které značky díky marketingu vytvářejí a s jehož pomocí prestižní nadnárodní firmy konstruují něco jako novodobý hodnotový řád současnosti.

Mimo formování mezinárodního veřejného mínění ale coolness dodává produktům těchto prestižních značek také obří nadhodnotu, která výrazně překračuje výrobní cenu zboží samotného. Tato základní situace je pak zdrojem konfliktu mezi ekonomickými elitami sídlícími především v západní Evropě a v USA a zbytkem světa, v němž se paradoxně tyto produkty vyrábějí a jemuž nechybí takřka nic – krom coolness samotného.

David Zábranský

David Zábranský

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Zábranský tento konflikt ve svém románu vtipně shrnuje na dvojici protikladů Dior a Dlor. Dior reprezentuje originál, značku generující nadhodnotu – a Dlor padělek, vzpouru proti zákonům konzumního světa, proti světu značek, proti kultivovanosti, elitářství a póze. Soupeření těchto dvou principů autor rozvíjí na celé ploše své čtyřsetstránkové novinky.

Jak ovšem naznačuje písmeno z v samotném názvu knihy, je i světový řád diktovaný značkami sám o sobě padělkem a iluzí. V Zábranského knize spolu bojují liberalismus a populismus, uhlazenost a živočišnost, vítězové a poražení globalizace. Nakonec ale prohrávají úplně všichni.

Postavit zeď

Už nakladatelská anotace naznačuje, že Zábranský bude ve své novince koketovat s žánrem sci-fi a román nabídne popis života v blízké budoucnosti, v níž se vyřeší problémy rozdělených společností i globálního klimatu. Tady ale kniha trochu klame tělem. Podobně jako Hodiny z olova Radky Denemarkové začíná totiž i Logoz v současné Číně. Zábranského perspektiva však nemůže být Denemarkové vzdálenější – dnešní Čína je mu dokonalým mikrokosmem problémů současného kapitalismu, ale také centrem vzpoury Dloru proti pořádkům globální ekonomiky.

V prvních třech čtvrtinách knihy se zkrátka do utopické budoucnosti nepodíváme a po hrdinově návratu z Asie místo toho sledujeme jeho putování po evropských metropolích. Perspektivu budoucnosti však do příběhu neustále vnáší vypravěč s odstupem několika desítek let popisující a komentující Holmův životní příběh. Vypravěč je synem páru kreativců, kteří Holmovi pomáhali realizovat jeho plán na radikální proměnu světa. Od samého počátku čtenáře odkazuje na nový svět, který stvořil geniální Holmův nápad, a mluví o svém životě v Novém Berlíně, který se nachází na území Sýrie.

Život Roberta Holma obrátí naruby sebevražda pana Fu, jejímž svědkem se stane v šanghajském obchodním centru. Od tohoto momentu se do jeho myšlení začne plíživě vkrádat nechuť ke konzumu a značkám, které záhy identifikuje jako hlavní příčinu zničující nadvýroby, masivního znečišťování životního prostředí i narůstající polarizace takřka všech světových společností.

Onen Holmův nápad je pak jednoduchý. Místo toho, aby se pokoušel o liberální obrodu světa, jde na to opačně. Pokusí se polarizace využít a přesvědčí liberální elity i vůdce populistických hnutí, že touží v podstatě po tomtéž: paralelních světech, kdy se oba demografické segmenty nebudou potkávat a budou si své záležitosti řešit po svém. Všechny státy jsou tak pod patronátem OSN rozděleny na dva územní celky s vlastními vládami a jsou odděleny obří, nepropustnou zdí.

Do vypravěčovy budoucnosti se dostáváme až ke konci knihy – a možná je to dobře. Její popis má totiž trochu těžkopádné rysy. Autorovi se nicméně nakonec podaří i tento divoký nápad zkrotit a kniha na několika málo posledních stránkách čtenáře překvapí silným a velmi temným závěrem.

Naprostá většina Zábranského románu je ale především trochu vážnou, trochu cynickou a trochu groteskní kritikou současnosti, která je překvapivě propracovaná a funkční.

Konzervativec pro 21. století

Pražské Divadlo Komedie momentálně hraje Zábranského hru Konzervativec a sám autor poslední dobou o svém konzervativismu rád hovoří. Těžko říct, jestli se z jeho strany jedná o uvěřitelný myšlenkový obrat, nebo jen začal pečlivě budovat mediální image enfant terrible české literární scény a snaží se zaplnit díru na knižním trhu a oslovit kulturními elitami vysmívané a opomíjené čtenáře. Možná se Zábranský opravdu chce stát hipsterskou odpovědí na čtenářský úspěch Vlastimila Vondrušky. A v něčem skutečně aktualizuje Vondruškovy variace na mýtus o úpadku římské říše a evropské civilizace, která se rozpadá pod náporem nájezdů barbarů z Východu.

Z inscenace Zabranského hry Konzervativec v Divadle Komedie

Z inscenace Zabranského hry Konzervativec v Divadle Komedie

FOTO: archív Divadla Komedie

Zábranského narativ je ovšem mnohem komplikovanější a v jeho knihách Za Alpami i aktuálním Logu jsou za barbary, padělky a reprezentanty vzpoury proti logu označováni i Češi jako představitelé východní destruktivní síly, jejíž konkurenční výhodou je vypočítavost a překračování ustálených morálních pravidel. Taková představa může jen těžko oživit český nacionální mýtus, ale zcela jistě může pobavit cynického čtenáře.

Zábranský zkrátka našel svou autorskou pozici, která mu umožňuje poměrně přesvědčivě a zajímavě psát o současnosti. Terčem jeho kritiky jsou pohodlnost, bojácnost, řešení pseudoproblémů a pokrytectví současné západní vyšší střední třídy, která z velké části koreluje s třídou kreativní. V tomto ohledu však znamená Logoz významný posun i proti Zábranského předchozí knížce Za Alpami, kterou bohemista Jan Čulík neváhal – nespravedlivě – označit za první český „fašistický román“. Roberta Holma jakožto prototyp vysmívaných kreativců se autorovi daří vykreslit coby muže překvapivých nápadů, který dokáže překračovat myšlenkové konvence, a tím měnit svět.

Krom klasických sarkastických narážek na politickou korektnost, feminismus a neupřímný elitářský multikulturalismus je na knize paradoxně nejkonzervativnější Zábranského obrat k životnímu prostředí a přírodě, která vymezuje životní prostor lidské civilizaci. Lidstvo je podle autora potřeba udržovat v hranicích, které mu určila příroda, a nad celým románovým světem se vznáší klimatická katastrofa jako nejvýraznější hrozba, jež ilustruje vymknutí se z přirozeného řádu. Zábranský tu dovádí konzervativismus do překvapivých důsledků a v knize ho pojímá jako odmítnutí ekonomického růstu i konzumního způsobu života.

Kritika Davida Zábranského občas obviňuje z grafomanství, užvaněnosti a zbytečné nadprodukce. Na jeho nové knize se ale ukazuje, že se jeho styl s každým dalším titulem precizuje a cizeluje.

Rozdíl mezi rozplizlým a mnohomluvným románem Martin Juhás čili Československo z roku 2015, který působil jako stylizovaný a vyfabulovaný konstrukt, a novinkou Logoz je opravdu propastný.

Pozoruhodná je ale ještě jedna paralela. Zábranského román vychází takřka ve stejné době jako český překlad nové knihy Michela Houellebecqa Serotonin a oba autoři ve svých novinkách představují netradiční konzervativní kritiku globalizace, která odmítá nadprodukci a ideologii volného trhu. Ještě zajímavější je však to, že zatímco Houellebecq zůstává u cynického popisu, ventilování frustrace a několika temných vtípků, Zábranský jde hlouběji, a přestože je možné s ním v mnohém nesouhlasit, naznačuje, jak by konzervativní myšlení pro 21. století mohlo vypadat a nepůsobit jako ze skanzenu překonaných idejí.

Jan Bělíček (1986) je literární kritik a redaktor serveru A2larm.

David Zábranský
Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský

Větrné mlýny

David Zábranský: Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský

FOTO: archív nakladatelství Větrné mlýny