Naše původní představa rekonstruovaného porothermového domku jednu vlakovou zastávku za městem se po poradě s hypotečním poradcem mírně proměnila. Nově hledáme jakž takž stabilní altán z palubek na hranicích s Ukrajinou. Svůj sen o víkendech v zeleni oživujeme každý večer na realitních serverech, ve chvílích mimořádného zaujetí pak domlouváme prohlídky v obcích, jejichž jména lidé z Prahy nikdy neslyšeli. Tato zkušenost nám dala proniknout do dosud nezpracované komnaty české poezie, do makléřské lyriky.

Ne středoškolský učitel, nikoliv kavárenské vyfetlo, ale realitní makléř je skutečným básníkem dneška. To on přetváří všední skutečnost v Arkádii plnou divů. To on nachází krásu, když se ostatní odvracejí s úšklebkem.

Útulná píše chatový poeta tam, kde by kdokoliv jiný napsal mrňavá. V kontaktu s přírodou vidí tam, kde my vidíme šest kilometrů lesní pěšinou od parkoviště. Suchý záchod v něm obvykle vyvolá představu domu s duší. Když prozaické oko stavaře obhlíží ruinu, nadchne makléře volné pole působnosti pro vaši kreativitu. A vesnice bez obchodu i pošty je prostě malebná.

Nedá se přitom říci, že by básník realit preferoval přírodu, samotu a zpěv ptáčků. Krásné a podivuhodné je pro něj každé místo. Vhodné i pro podnikání tak v jeho optimistické písni značí parcelu u hlavní silnice a výborná dostupnost z Prahy znamená padesát metrů od kolejí či dálnice D1. Nikde není svět krásnější než v poezii specialisty na rekreační nemovitosti. Túje kolem plotu opěvuje jako naprosté soukromí, hlavní vlastností svažitého pozemku o sklonu černé sjezdovky je mu překrásný výhled.

Všichni bychom se měli z této poezie učit, jak nahlížet na realitu nejen realit. Otázka, je-li sklenice poloprázdná, nebo poloplná, je tu totiž rozřešena s konečnou platností. Sklenice je prosluněná, s dostatkem kvalitní vody z vlastního zdroje a v horním podlaží naprosto suchá.