Tentýž týden se hlavním tématem tuzemských médií stala čínská firma podezřelá z toho, že její telekomunikační zařízení představují pro české úřady bezpečnostní hrozbu.

A v den, kdy vzniká tento text, se u nás média zabývají výukou čínského jazyka v Česku – školy, kvůli oficiálně deklarované politické a ekonomické spolupráci, očekávaly větší zájem naučit se třeba znak hun pro lidskou duši, ale zájem o čínštinu naopak slábne. Příčinou je podle zprávy vysoká obtížnost jazyka a horší mediální obraz Číny u mladých lidí.

Realita samotná nám tu podává jakýsi prolog k románu Radky Denemarkové: nejnovější zprávy o prezidentově podkuřování Číně a nevyzpytatelnosti čínských záměrů nebo očekávání, že se s nástupem nového globálního hegemona stane z čínštiny i v Česku namísto jednoduché angličtiny nová lingua franca. Pro svou složitost nejspíš nestane; i tak má dokumentární úvod k literární recenzi doufejme své opodstatnění: Hodiny z olova jsou totiž v první řadě dokumentem o česko-čínském potýkání se v posledních letech, ačkoliv jde o beletrii, která se dovolává literatury a jejího vzácného umu.

„V Číně je všechno jiné, než nabízí první pohled. Nezbytný je bedlivý druhý a třetí a čtvrtý pohled hluboko pod povrch,“ poznamenává si v románu postava Spisovatelky, žena pídící se po co nejjemnějším jádru věci, žena „doufající ve slova, která sama sebe nepodvádějí“. Tedy bezpochyby samotná Denemarková, která Čínu navštěvovala v letech 2013 až 2016 a loupala si tuto zemi jako cibuli – dokud jí kvůli styku s disidenty úředníci nezakázali do ní znovu vstoupit.

Ani další postavy, kromě jediné, zde nemají jména, Programátor a jeho žena, Čínská dívka a její matka, Americká Studentka, Přítel nebo Diplomat procházejí labyrintem česko-čínských reálií coby charaktery moralistního románu. Přičemž tváří v tvář zdvořilému úsměvu a nekonečné trpělivosti Číňanů tu Češi nehrají o nic menšího než o svou duši. Protivníkem v tomto zápase, jak mu Denemarková rozumí, pak nejsou Číňané a jejich záměry, Češi tu prohrávají se svým vlastním koboldstvím, jejich pokušením je touha zahrát si na daleko větším hřišti, zato nesvázaném tolika pravidly a ohledy jako doma v Evropě.

Koboldi, což je přímo termín Radky Denemarkové, jsou osoby nedorostlé velkorysosti, naděje, spoluúčasti, soucitu. Koboldství versus idealismus evropského humanismu, představovaný často myšlenkami Václava Havla, to je ten střet, který se odehrává v Hodinách z olova. Jde o jakousi anti-utopii, Denemarková zachycuje aktuální přeformátovávání pravidel, jak se jí děje před očima, a zároveň jitří čtenáře odkazy ke katastrofám, které se v dějinách udály přechodem od ideálu k hanebné praxi.

Nazírání česko-čínského světa i samotný rozsah sedmi set padesáti stran ukazují Spisovatelku coby náruživou až urputnou, a právě proto je nejsilnější ve chvílích znejistění, tedy když vypozoruje a připustí nejednoznačnost či paradox: „Čína je koncentrační tábor s nepropustnou hranicí. Čína je rozkvetlá zahrada. A není to protimluv. Je to dvojí, proti sobě jdoucí gesto radostného a pragmatického přitakávání.“

Zápisky Radky Denemarkové k současné Číně připomínají, že existuje tolik verzí Číny, kolik svědků si vyslechneme, a přitom je to stále jedna a tatáž země, řízená jedinou Stranou. Připomínají, že jsme jako Evropané z postkomunistického prostoru fascinováni kolektivní vůlí, i když si to nedokážeme přiznat a označujeme ji za „stádnost“. Že nám ta společenská shoda na základních věcech katastrofálně chybí, ale taky že jsme zapomněli, kolik násilí na jednotlivci je k výkonu obecné, tedy kolektivní vůle potřeba.

Vztahu mezi a my se Denemarková dotkne jaksi mimochodem i v doslovu: „Osudy Evropanů, které sleduji v Číně, jsou osudy Evropy,“ píše. „Rodina určuje celý život a v Evropě se rodiny rozpadají. V Číně mě fascinovala rodinná soudržnost a společenský systém vybudovaný na rodině a příbuzenství.“ Tato úvaha by mohla stát na počátku úplně jiného románu.

Petr Vizina (1967) je kulturní redaktor České televize.

Radka Denemarková
Hodiny z olova

Host

Radka Denemarková: Hodiny z olova

Radka Denemarková: Hodiny z olova

FOTO: archív nakladatelství Host