Článek
Robin Kvapil, Radim Procházka
Robin Kvapil, Radim Procházka Máme na víc
sekce Česká radost
Robin Kvapil, Radim Procházka: Máme na víc
Robin Kvapil strávil dlouhé měsíce v roli poradce prezidentského kandidáta Michala Horáčka. Natáčel při tom na vše, co měl po ruce, včetně mobilu a notebooku. Horáčka tak ve filmu vidíme bez odstupu, jako perfekcionistu i moralistu. Nejzajímavější je ale nakonec to, co chybí. Horáček se aspoň zpočátku snažil vystupovat jako někdo, kdo se chce zastat i chudých, neprivilegovaných a představit se jim jako pozitivní alternativa ke stávajícímu prezidentovi. Dokument však ukazuje, jak se místo toho rychle dostal do vleku mediálních témat (boj o předsedu sněmovní komise pro kontrolu GIBS, reakce na každé Zemanovo slovo) a jak přistoupil na hru na „úspěšnou kampaň“. Tematizování opravdu podstatných společenských problémů tu nenajdeme, exekuce podle Kvapila v průzkumech netáhly. Horáček možná Zemana porazit nemohl, ale určitě mohl ukázat, co je důležité. Škoda.
(Vybral Zbyněk Vlasák.)
Martin Páv
Martin Páv Kibera: Příběh slumu
sekce Česká radost
Martin Páv: Kibera: příběh slumu
Mladí čeští filmaři dokázali nevídanou věc – vžít se do prostředí keňské Kibery, největšího afrického slumu, a přivézt odtamtud zprávu, která krásou i palčivostí přesahuje obrázky rozvojového světa, na něž jsme zvyklí. Sledujeme místní osobnosti, jak se snaží zlepšit život kiberského společenství, ale hlavní postavou zůstává samotná Kibera, mikrokosmos s vlastní kulturou i samosprávou, jen volně svázaný se světem okolo. Kamera neuhne ani před lynčem místního zloděje, a tahle scéna jako by vystoupila z filmu – vytrhne nás z pohodlných rolí diváků a mluví rovnou k přírodnině v nás. Svět okolo však nemizí (ostatně právě kvůli jeho svodům do Kibery většina původem venkovských obyvatel přijela); připomene se prezidentskými volbami, po nichž ve slumu vzplanou „očistné“ nepokoje, udušené následně keňskou policií. Zprávu z Kibery důvtipnou zkratkou vysloví nápis, s nímž se na různých „nosičích“ potkáváme v průběhu celého filmu: Peace Wanted Alive.
(Vybral Štěpán Kučera.)
David Jařab
David Jařab Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka
sekce Česká radost
David Jařab: Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka
Vratislav Effenberger (1923–1986) byl člověk surrealisticky podvratný, k moderní civilizaci kritický a disponující absurdním humorem. Což Jařab „dokumentuje“ i vůbec prvními realizacemi jeho scénářů, včetně stále aktuální Vzpoury sládků, kde jsou lidé přesvědčeni, že jediný způsob, jak zabránit údajnému šíření moru, je začít přibíjet sládky na vrata. Přesto jsou na tomto filmovém portrétu nakonec nejsilnější ty okamžiky, kdy Effenbergera nahlížíme rodinnou perspektivou. Třeba když si jeho syn nemůže vzpomenout, že by otec kdy doma nějaké humory pěstoval, spíš naopak (Domnívat se však, že může být někdo bez těchto dvojlomných rozporuplností, by asi bylo naivní – říká k tomu Jařab v dnešním, čtvrtečním tištěném Salonu). Nebo když se dozvídáme, že Effenbergerova matka, na kterou byl silně fixován, tolik toužila, aby její syn odešel z normalizované republiky, že před jeho plánovanou dovolenou v Jugoslávii spáchala sebevraždu – jen aby ho zbavila důvodu neemigrovat…
(Vybral Zbyněk Vlasák.)
Šimon Šafránek
Šimon Šafránek King Skate
sekce Dokument ČT
Šimon Šafránek: King Skate
Dokument stojí na dobových záběrech skejťáků z osmdesátých let, jejich dnešních vzpomínkách a dynamické hudbě, která film takzvaně udělá i pro diváka, jenž má k prknu na kolečkách daleko. Zároveň se ale kolem něj vytvořila představa, že zachycuje jakýsi úspěšný protikomunistický boj za svobodu. O kapitalismu se říká, že je nesmrtelný hlavně proto, že každý zárodek opozice pohltí, zpacifikuje a následně zpeněží. Umírajícímu československému reálnému socialismu se, aspoň to napovídá dokument King Skate, podařilo něco podobného se skateboardingem. Co začínalo jako Amerikou načichlá antisystémová zábava, se rychle a celkem bez odporu proměnilo ve sportovní disciplínu pod dohledem Socialistického svazu mládeže. Vrcholem pak bylo v roce 1988 mistrovství Evropy v zaplněné Sportovní hale v přímém přenosu stále ještě normalizační televize. Takhle myslím úspěšné protirežimní boje nekončívají.
(Vybral Zbyněk Vlasák.)
