Tereza Boučková
Život je nádherný
Odeon

Tereza Boučková: Život je nádherný

FOTO: archív nakladatelství Odeon

Autorka doplňuje novým textem své dva romány, v nichž vaculíkovským způsobem otevírá čtenářům svou duši, mozek i srdce: Indiánský běh (1991) a Rok kohouta (2008). Dlouhé odmlky mezi nimi jsou snad dostatečným důkazem, že nejde o plánovanou trilogii a že všechny tři texty jsou „probolené“. Byl autorčin život od Štědrého dne 2010 až po pohřeb Václava Havla o rok později nádherný? Matka s alzheimerem a s tím spojené překonávání byrokratických barikád, dva synové s dluhy a exekucemi, pro které jsou možné další šance už předem vyhořelé, a nenápadný půvab pohodlnosti a apatie získávající stále více fanoušků v české společnosti. Do toho kulturní a politické reflexe bez zadních vrátek. A taky sny. Žádné experimentování, oslňování girlandami slov. Jen a pouze život. (Vybral Jakub Šofar.)

Ivan Wernisch
Tiché město
Druhé město

Ivan Wernisch: Tiché město

FOTO: archív nakladatelství Druhé město

Soubor převážně krátkých básnických próz Ivana Wernische je radost číst. Poučený čtenář zbystří, když mu oko padne na povědomý název jedné z nich Kam letí nebe. Brzy však objeví, že samotný text se stejnojmenným autorovým debutem z roku 1961 nemá pranic společného. Nemá – ale přece má. Spojuje je jakási neviditelná, tušená linka. V tomhle městě už to nekolotá bujarým ruchem; je tiché. Stmívá se, v ohništi dodoutnává větev, bučení krav se ozývá z dálky. A v ještě vzdálenější dálce zabučel parník – tam někde je moře. Na vratech statku nebo zájezdního hostince se třepetá roztržený, ale dobře čitelný plakát, který sem nedávno připevnil nějaký potulný agitátor: Čas vidliček je pryč, přijde čas nožů. Čas… Času mám dost. Už ho mám až po krk. (Vybral Michal Šanda.)

Eduard Ovčáček
Slova znova slova
Ostravská univerzita

Eduard Ovčáček: Slova znova slova

FOTO: archív Ostravské univerzity

Ovčáček kombinuje výtvarnou tvorbu a literaturu, je nejvýraznějším představitelem tzv. lettrismu. Jeho ústředním celoživotním tématem se stalo písmo a písmu zůstal věrný až do dnešních dnů. Od počátku šedesátých let stál u všeho podstatného, co hýbalo tehdejší uměleckou scénou, ať to byl informel, či vizuální poezie. Mezi jeho umělecké souputníky patřili Josef Hiršal, ale i Mikuláš Medek. Spoluzakládal Klub konkretistů, působil v uměleckých uskupeních Parabola a Kontrast. Kvůli reakci na okupaci v roce 1968 v podobě cyklu básní-obrazů Lekce velkého A byl následně upozaděn a po podpisu Charty 77 zcela zmizel z veřejného prostoru. V posledním čtvrtstoletí si ovšem Ovčáček vše zameškané vynahrazuje. Monografie Slova znova slova přináší průřez jeho celoživotní tvorbou. (Vybral Michal Šanda.)

Dílo Jaroslava Seiferta. Svazek 15
Všecky krásy světa. Co všechno zavál sníh. Dodatky
Akropolis

Dílo Jaroslava Seiferta. Svazek 15

FOTO: archív nakladatelství Akropolis

Seifertovy vzpomínky Všecky krásy světa jsou nepřehlédnutelnou knihou české literatury. Jsou krásně napsané, poetické i poetistické, hojně citované a historie jejich vydávání je jakousi kronikou i dokladem tří literárních oběhů v době normalizace: vycházely v samizdatu, v exilových nakladatelstvích i oficiálně, byť s cenzurními zásahy. Nicméně ještě před Všemi krásami tu byl připravovaný, ale tehdy v Albatrosu nerealizovaný Seifertův vzpomínkový text doprovázející fotografie Oldřicha Rakovce Co všechno zavál sníh (knížky se čtenáři dočkali až v roce 1992). Podobných textů pak bylo mnohem více (viz Dodatky). K dokončení Seifertova souborného díla zbývá vydat už jen jediný svazek (autorovu kompletní bibliografii). Snad to vše dobře dopadne. (Vybral Jakub Šofar.)

Rainer Hermann
Konečná stanice Islámský stát?
Přeložili Petr Kučera, Jiřina Kučerová.
Academia

Rainer Hermann: Konečná stanice Islámský stát?

FOTO: archív nakladatelství Academia

Arabské jaro se neproměnilo v arabské léto, které by pak na podzim přineslo bohatou sklizeň. Naopak. Pokud alespoň trochu sledujete všechny možné analýzy toho, co se to děje s tou miliardou a půl obyvatel planety, která vyznává islám, víte, že se dají zhruba rozdělit do dvou proudů. Ten mocnější, zdá se, můžeme nazvat sociálně-ekonomický, ten druhý nábožensko-historický. Novinář a ekonom Rainer Hermann, který žil nějakou dobu v Turecku a ve Spojených arabských emirátech, pracuje s většinou zatracovaným přirovnáním současného stavu islámského světa k evropské třicetileté válce. Probíhá střet konfesí, ale islámský vestfálský mír je v nedohlednu. Po tzv. Islámském státu může přijít ještě něco horšího. Ani Západ, ani kdokoliv jiný se nemůže stát tím, kdo situaci vyřeší, je to jen a pouze v rukou sunnitů a šíitů. (Vybral Jakub Šofar.)

Ivan Hlas Trio
Krásnej dar
Warner Music

Ivan Hlas Trio: Krásnej dar

FOTO: archív vydavatelství Warner Music

„Ježiš, Hlase nemám rád. Šakalí léta, taková nablblá kravina,“ slyšel jsem teď několikrát, když jsem kamarádům doporučoval Hlasovo retrospektivní CD Krásnej dar. Od Šakalích let uplynula spousta času, za tu dobu vydal písničkář neprávem nedoceněná alba Den šťastného koně, Láska jako oliva nebo Vítr ve vlasech. Oposlouchaná hitovka z filmu Báječná léta pod psa je v novém aranžmá písničkou, kterou je zase proč poslouchat. Kytara Norbiho Kovácse se vznáší v hravých výšinách, pod ní jako kalná líná řeka protéká zvuk violoncella Olina Nejezchleby. Trio je v současnosti i na koncertech ve vrcholné muzikantské formě, takže dejte Krásnej dar do přehrávače a nastražte uši! (Vybral Michal Šanda.)