Ze zvědavosti budíme děžurnou u okénka. Spokojená usměvavá teta s kamínkama u nohou. Mohla by péct koláčky, kdyby nebyla pumpařkou. „Paní, můžeme se vás na něco zeptat?“ „Ale jistě, holoubkové.“ „Paní, jak se tady nabírá benzín, když se sem vlastně nesmí vjet?“ „Ale tady přeci tankují jen auta, pro která žádné značky neplatí,“ usmála se na nás. Bylo to v zimě, před rokem a půl.

Hned naproti stojí katedrála Krista Spasitele, slavnostně otevřená v den, kdy Vladimír Putin poprvé nastoupil do úřadu prezidenta. Chlouba Moskvy i moskevského patriarchy Kirilla. To ho, co se podle wikipedie zapletl do pašování cigaret, no ano, toho spolupracovníka KGB s krycím jménem Michajlov, milovníka luxusních hodinek, které si nechává na fotografiích vyretušovat, aby to neprovokovalo věřící.

Podle Kirilla tři holky z kapely Pussy Riot (na snímku) nedávno znesvětily chrám „dílem satana“. Ty mladičké ostré dívky do chrámu vtrhly v rozpustilých pletených maskách na obličeji a odeřvaly svou syrovou punkovou modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina. Pak je zatkli a šoupli do vazby, kde sedí už přes tři měsíce.

Díváme se na internetu na vysílání ruské televize a dělá se nám fyzicky lehce nevolno. Církevní představitelé bubnují na poplach a vyzývají k semknutosti a národní jednotě, jakýsi motorkář v černém s kříži na prsou vyzývá v talkshow k veřejnému ztrestání na Rudém náměstí, diváci nadšeně tleskají. Za testování hranic svobody v současném Rusku hrozí sedm let.

Na Youtube kdosi pod záznamem vystoupení Pussy Riot napsal, že tohle přece není punk, že ta kytara zní úplně šíleně. Ten chlapík rozumí punku asi tak jako Kirill víře, naději a lásce. Tohle je punk ve svém původním smyslu. Přesná rána do brňavky. Nakopnutí všech jednosměrek. Proto je dobré se za Pussy Riot postavit.