David Vann
Ostrov Sukkwan
Přeložil Roman Tilcer.
Argo

Autor vycházel při psaní z autobiografických rysů, které v rozhovorech sám akcentuje. Jeho otec, depresivní zubař s dvěma rozpadlými manželstvími na krku, ho požádal, aby společně strávili rok na aljašském ostrově. Mladý David odmítl, jeho otec spáchal po pár měsících sebevraždu. Až díky sepsání (mimochodem výborné) prózy se Vann mohl na celé trauma podívat z nové pozice. Napětí, které zvolna narůstá mezi otcem a synem, opuštěnými v chladné přírodě, si vystačí s několika silnými obrazy. Mnohem důležitější než to, co si postavy řeknou, je všechno, co před sebou pečlivě zamlčují. Vann bývá pro svůj styl často přirovnáván ke Cormacovi McCarthymu. Tady se však méně střílí a o to víc hrozivě mlčí.

Emma Donoghue
Pokoj
Přeložila Veronika Volhejnová.
Knižní klub

Pětiletý Jack nepoznal za celý život nic víc než čtyři zdi pokoje. Společně s Mami je tam drží nevyzpytatelný Čert, který přichází jednou za čas za nočního světla. Tehdy Mami zavírá Jacka do skříně. Po první třetině si troufnete odhadnout, o jakou knihu se tady jedná. Naléhavou, drásavou a hlavně vyděračskou. Donoghue je však příliš zručnou a nejspíš i citlivou autorkou na to, aby se rochnila v popisech nedobrovolných souloží a psychického týrání. Příběh Jacka a Mami tak nabírá na obrátkách, až když se dostanou z vězení pryč. Hladové instituce a falešný soucit okolí se stávají hrozbou, proti níž se nedá bojovat tak jednoznačně jako proti Čertovi.

Thierry Jonquet:
Tarantule / Uvězněná paměť
Přeložila Michala Marková.
Knižní klub

Součástí masivní reklamy na poslední film Pedra Almodóvara Kůže, kterou nosím, bylo i druhé vydání románu Tarantule, podle něhož režisér napsal scénář. Čtenář-kinofil (nebo kinofil-čtenář) má tak příležitost porovnat obě „verze“. Ta původní, Jonquetova, je čistší a logičtější, i když spojovat logiku s bizarností je poněkud odvážné, film za ní pokulhává a zaslouženě nesklidil u Almodóvara obvyklé kritické ovace. Ale medializace Tarantule zbytečně upozaďuje druhý Jonquetův román Uvězněná paměť. Šestnáctiletá Cynthie, upoutaná na invalidní vozík, s IQ 30 (dle všech lékařských vyšetření), se v něm chce pomstít tomu, kdo zavinil její zdravotní stav…

Aleš Macháček, Jane Kirwan:
Druhý exil

Novela bohemica

Neobvyklá autobiografie jednoho ze vzpurných občanů reálněsocialistického Československa. Macháček dostal tři a půl roku za distribuci exilových knih a časopisů. Po návratu z vězení nakonec volil odjezd do Velké Británie, aniž by tušil, že právě to bylo cílem režimní šikany. Vzpomínky vznikaly postupně a pro původní anglické vydání (2010) je doprovodila verši autorova přítelkyně. Česká verze z anglické vychází, ale v mírně upravené podobě. Spolu s archivními fotografiemi je svědectvím o jednom z osudů, kterým média ani před, ani po roce 1989 nevěnovala žádnou pozornost, ačkoli právě od nich se odvíjela postupná eroze systému.