Korporace vědí, že jsou příkladem pro společnost. Místo dobročinnosti zavádějí pokrokovější sponzoring. Pryč s nezištnou pomocí a levou rukou, která neví, co dělá pravá! Když už někam dáváme prachy, tak tam přeci musíme být vidět, ne? Jména firem se postupně dostávají až do názvů akcí, děl a událostí a je otázkou času, kdy budou větší než jména umělců. Peníze nám vyrábějí nečekané spoluautory.

Naomi Kleinová o tomhle pronikání napsala knihu Bez loga. Na Slovensku existuje kapela, která má podobně sympatický název – No name. Forma je podobná, idea jiná. No name letos vyjeli na šňůru, která se jmenuje Aknecolor Tour 2011.

Kdysi jsem na tomto místě urážel Magnesii Literu za tu Magnesii v názvu. Bláhovost! V porovnání s vodičkou na furunkly je minerálka zlatá. Kdo proboha může přijít na koncert, který se jmenuje jako kosmetika proti nežitům? Puberťáci, kteří je nenávidí, nebo postpuberťáci, kterým přijdou směšné? A bude na pódiu poskakovat šest pupínků?

Je pravda, že No name vypadají zarudle, jejich hudba je lehce svědivá a textaři občas dělá problém se vymáčknout. Přesto ale Aknecolor Tour nastavuje úplně nová pravidla reklamy v kultuře.

Kritik Štefan Švec

Štefan Švec

FOTO: Petr Horník, Právo

Otázka „Mít, nebo nemít sponzora turné v názvu?“ se po téhle akci změnila na „Koho v tom názvu ještě mít a koho už ne?“ I tady se jistě budou hranice posouvat. Po No name Aknecolor Tour možná přijde Escort Service Nightwork Megaparty, Prostamol Gejzír Chinaski Show a nakonec Anti Psí Průjem No Name Event. Můžeme být vlastně rádi, že je tu s námi zatím jen Aknecolor. Aspoň víme, že bratři Slováci pořád ještě statečně bojují s uhry.