Olga Grušinová
Život a sny Anatolije Suchanova
Přeložil Daniel Konrád.
Kalich

Umělecký kritik Suchanov si vybudoval záviděníhodnou kariéru. S perestrojkou se ale mění celá ruská společnost a také on se musí vypořádávat s nevyřčeným odsudkem od své rodiny i přátel. Navíc mu pevné postoje naleptávají podivné vize. V životě každého z nás je jen pár takových chvil, kdy vám uši zaplaví dlouhé zvonivé ticho, kdy svět jako kouzlem ustrne, kdy myšlenky i pocity volně putují celou vaší bytostí a během jedné minuty urazí věčnost, takže když se čas znovu vzchopí a přijde návrat z té nepojmenovatelné závratné prázdnoty, kterou jste na moment zakusili, zjistíte, že jste se změnili, nenávratně změnili, a že od té chvíle váš život plyne úplně jiným směrem, ať chcete, nebo nechcete.

Ladislav Jehlička
Křik koruny svatováclavské
Torst

Publicista, překladatel a politický vězeň je jeden z mála českých skutečných a důsledně konzervativních myslitelů, kterým nechybí koření smyslu pro humor. Není nutné s ním hned ve všem souhlasit, je ale docela možné se s ním radovat z nápadů. Jeho autorské jiskření je nakažlivé i dneska, patnáct let po Jehličkově smrti. V polemice s Jindřichem Chalupeckým z poloviny osmdesátých let navršil například tolik úžasných voltairovsky jízlivých duchaplných invektiv vůči všem, od zednářů po intelektuály, že by z nich bylo několik univerzitních přednášek. Zde aspoň epigram na adresu našich spisovatelů: Ta zem má svoji tragiku, / že se ti až dech úží. / Má tři prdele básníků / – a nikde žádní muži.

Virginia Woolfová
Deníky (audiokniha)
Přeložila Kateřina Hilská.
Radioservis

Woolfovou většina lidí spíš zná jako bezkrevnou mátohu z filmu Hodiny, která vykládá své zahradě o tom, že je potřeba, aby někdo zemřel. Vylepšit obraz anglické prozaičky pomohou její brilantní knihy a eseje a nahlédnout do niterných stavů Woolfové umožňují její Deníky, které se dočkaly už i své české audio podoby. Břitké odsudky i křehkou autorskou sebedůvěru zde přibližuje hlas Taťjany Medvecké. Deníky zachycují období mezi léty 1915 až 1941, posluchač se tak dozví třeba o autorčině horečnatém úsilí při psaní románu Vlny, o tom, proč je podle ní Joyceův Odysseus nudná kniha, ale i o duševním zápasu Woolfové těsně před dobrovolným odchodem.

Susan Sontagová
S bolestí druhých před očima
Přeložil Petr Fantys.
Paseka

Autorka (1933–2004) řady esejistických knih a čtyř románů se zde zaměřila na naše vnímání fotografií z velkých konfliktů. Volí historický úhel pohledu, vzpomíná na prvního válečného fotografa Rogera Fentona, který své záběry inscenoval za Krymské války, i na potýkání se jejího oblíbeného média s konkurencí televize v Perském zálivu na začátku devadesátých let minulého století. Sontagová zkoumá naši tendenci fotografiím věřit, nezpochybňovat je. Zároveň se pozastavuje nad tím, že každá z nich si žije svým vlastním životem, přičemž ten se neodvíjí od intencí jejího autora, ale spíše od rozmarů a politických stanovisek těch, kdo pro ni najdou využití.

Radek Žitný
Protektorátní rozhlasový skeč
BVD

Mladý amatérský historik prohledal archívy a zrekonstruoval jednu ze smutných kapitol české historie. Přepsal a zveřejňuje nejen trapné scénáře rozhlasových skečů, ale vykreslil i portréty jejich autorů, skladatelů, herců včetně jejich poválečných osudů. Mezi téměř třicítkou hlavních aktérů, kteří se na proněmecké rozhlasové propagandě podíleli, jsou vyslovení kolaboranti, ale také lidé, kteří byli k účasti dotlačeni jako Vlasta Burian.
Nejhůře dopadl všestranný a populární Čeněk Šlégl, jehož rodině vyhrožovali transportem do koncentráku a který byl po válce odsouzen a vězněn.
Nepomohlo svědectví blízkých a přátel, kterým pomáhal a chránil je, rozhodly přitěžující výpovědi divadelních kolegů…