„O slušnou odměnu bude pečováno…“
Ústav pro českou literaturu AV ČR

„O slušnou odměnu bude pečováno…“

FOTO: Archív Ústavu pro českou literaturu AV ČR

Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století
V nákladu pouhých 300 kusů vychází kniha, kterou by měli mít v příruční knihovně všichni autoři a současně i nakladatelé (nebo opačně), aby jejich příští diskuse o honorářích (či vůbec o penězích) mohly mít kvalitní argumentační základnu. Protože, jak píše v úvodu Pavel Janáček, jeden z editorů, a míří tím rovnou na podstatu většiny sporů: Estetická či kulturní hodnota literárního díla není totožná s jeho hodnotou ekonomickou. Z patnácti studií si může i nepoučený čtenář udělat celkem jasnou představu o problematice, záběr je poměrně velký: od profesionálního spisovatelství na začátku 19. století po informaci o financování undergroundového samizdatu před rokem 1989.

Jhumpa Lahiri
Nezvyklá země
Přeložila Gisela Kubrichtová.
Argo

Jhumpa Lahiri: Nezvyklá země

FOTO: Archív nakladatelství Argo

Nezvyklá země je druhá sbírka povídek známé americké autorky s bengálskými kořeny, která za svou první knihu Tlumočník nemocí získala Pulitzerovu cenu a které stačilo málo, aby se stala ikonou současné americké imigrantské literatury. Povídky se zabývají přesazením do Nové země, která je pro přistěhovalce nejen první generace stále půdou nezvyklou. Hrdinové ve Spojených státech zažívají zvraty, pády do alkoholických bludišť i chronické pasivity, jen menší část se pak zakousne do svého amerického snu. A některým se i splní. Titul vyhlásily New York Times i Publishers Weekly knihou roku 2008.

Martin Sichinger
Hudba pro Anvilany
Argo

Martin Sichinger: Hudba pro Anvilany

FOTO: Archív nakladatelství Argo

Píše se rok 2030. V jaderné elektrárně Temelín se zjevuje tajemný elektrický přízrak, ve Vatikánu otec Ernetti představuje nejpozoruhodnější vynález lidských dějin a ruský moloch EněrGaz, který ovládá i společnost ČEZ, kolonizuje desítky planet a řídí z nich vysílání vesmírné televize. To jsou výchozí situace jiskřícího sci-firománu o elektřině, hudbě a vesmíru. A jak říkají nejen staří kouzelníci Jacques Bergier a Louis Pauwels: zatímco měšťáci čtou nezajímavé knihy o milostných pletkách dalších měšťáků, jsou to vědci, vizionáři a autoři sci-fi, kdo rozezpívá čísla nebeskou hudbou.

Carlos Ruiz Zafón
Andělská hra

Přeložila Athena Alchazidu.
Knižní klub

Carlos Ruiz Zafón: Andělská hra

FOTO: Archív nakladatelství Knižní klub

Jeden z nejoblíbenějších současných španělsky píšících autorů přichází s knihou také o knize. Když spisovatel píše o psaní, nemůže se vyhnout vlastním tvůrčím běsům, a proto i tady najdeme ty pro profesi s perem v ruce nejtypičtější – nechybí hrozba zaprodání laciným plátkům a laciné literatuře a objevuje se i jakýsi novodobý Mefisto se smlouvou v ruce, tentokrát v roli nakladatele. Neméně důležitou součást trochu mystického a až jižansky kýčovitého příběhu pak tvoří Barcelona první poloviny dvacátého století, město, které právě vstává ze špíny a mění se v moderní lunapark, které se ale také nemůže zbavit svého spletitého nitra.