Hlavní obsah

Seriály jako svědectví o koronaviru

Právo, Eva Vejdělková

Pandemie nemoci covid-19 sice v zemi zastavila na pár měsíců i naprostou většinu televizního natáčení, přesto za sebou nechává stopu i v archivech stanic. Kromě zpravodajství a dokumentů (například včera ČT2 odvysílala svědectví Terezy Nvotové o koronaviru v New Yorku a film Markéty Ekrt Válkové o čtyřech živnostnících, kteří se pokoušejí zachránit svou firmu a neskončit kvůli nouzovému stavu s „holým zadkem“) se tam vzácně najde i dramatika.

Foto: Česká televize

Zita Morávková hraje v seriálu Láska v čase korony nevěrnou manželku.

Článek

Povinnost nosit roušky totiž nezastavila Novu a tvůrce jejího denního seriálu Ulice ani veřejnoprávní televizi, která se na počátku nouzového stavu rozhodla natočit šestidílný komediální seriál na bázi sitkomu Láska v čase korony.

Zatímco Nova hodila za hlavu obavy, že roušky na tvářích herců odradí diváky, a začala točit jednoduše s „náhubky“, přičemž situace vymýšlí tak, aby i herci v jedné místnosti měli logický důvod mít zakrytá ústa a nos, v ČT se vydali opačným směrem. Příběhy svých postav, které koronavirus zaskočil a uvěznil doma v neobvyklých životních situacích, scenáristé naplánovali tak, aby aspoň některé z nich mohly být před kamerou společně bez zakryté části obličeje, což měla splňovat manželská herecká dvojice.

Nicméně právní výklad vládního nařízení takové natáčení neumožnil, a tak herci skončili se speciálním ochranným štítem na hlavách, přesněji řečeno s plastovým boxem. Hrát s tím „jakoby nic“ je přitom jen jedna stránka věci. Ta druhá znamená přesvědčit diváka, aby nepřehlédnutelný předmět, který na scéně „jakoby není“, přestal vnímat.

Tvůrci si nepochybně byli vědomi toho, že box přezdívaný OPUHA neboli „ochranný prostředek umožňující hereckou akci“ bude rušit. A tak fakt, že úmysl natočit seriál částečně inspirovaný aktuálními zážitky diváků nikdo z nich nevzdal, je hlavně sympatickým vzkazem do domácností, na něž kromě nařízených bezpečnostních opatření doléhá i nepříjemný pocit, že odteď už nic nebude jako dřív, podporovaný všemožnými mediálními úvahami o nastávajících proměnách společnosti. Neboli: „Žijme (skoro) jako dřív, i když je právě všechno vzhůru nohama.“

Ve větší míře takový signál ale paradoxně ocení asi spíš věrní diváci Ulice, kteří prostě jen nepřišli o aktuální příběhy svých oblíbených postav, než diváci ČT, z nichž v novince veřejnoprávní televize možná někteří i díky stejné partě tvůrců vyhlíželi nové Kosmo. Při neobvykle rychlé výrobě a všem štrapácím spojeným s natáčením se totiž autorům humorné situace moc nedařily. Povedlo se jim však vystihnout trable leckteré domácnosti – a na konec i ten autorský komentář k současné situaci v seriálu zaznívá, i když není „kosmicky“ satirický. Seriál i pro jinou dobu než jen pro dnešek z něj ale nejspíš nebude.

Reklama

Výběr článků

Načítám