Hlavní obsah

Dokument V síti varuje: Dvanáctileté děti jsou nejohroženější

Dokument Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti otevírá třaskavé téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dívčím vzezřením Tereza Těžká, Anežka Pithartová a Sabina Dlouhá se pod dohledem filmařů přihlásily na sociální sítě, aby prožily zkušenost dvanáctiletých dívek on-line. Za deset dní je oslovilo 2458 potenciálních sexuálních predátorů, kteří od nevinné konverzace přecházeli k výzvám ke svlékání, masturbování a zasílání choulostivých fotografií.

Dokument V síti varuje: Dvanáctileté děti jsou nejohroženější

O cestách filmu k divákům poskytla Právu rozhovor Radka Urbancová z distribuční společnosti Aerofilms.

Film V síti určitě nemůže být přístupný od dvanácti let, ale přitom je to věk, jehož se bezprostředně týká. Jak jste tento problém vyřešili?

Od začátku nám připadalo absurdní, že bychom ho právě dvanáctiletým dětem nemohli pustit. Ale z právního hlediska je jeho obsah takový, že se musí zařadit do kategorie filmů do patnácti let nepřístupných.

Hodně jsme to konzultovali, mimo jiné s psychologem a sexuologem Petrem Weissem. A i on nám řekl, že reálně sice dnešní děti už většinou tyto věci znají, ale z právního hlediska to nejde. Ani ne kvůli nim samotným, spíš kvůli rodičům.

Proto jsme se rozhodli pro testovací projekci verze, upravené pro mladší diváky, kterou jsme stejně chystali pro školní promítání. Děti na ni reagovaly velmi dobře, proto ji uvedeme i v kinech, v nichž měla být původně jen ta „pro dospělé“.

Druhá verze se jmenuje V síti: Za školou, je přístupná od 12 let a hraje se v odpoledních časech. Máme představu, že na ni mohou rodiče poslat děti samotné, třeba s kamarády, protože děti v tomto věku už většinou nechtějí jít, zvlášť na takové téma, s rodiči, ale zajímá je to.

Čím konkrétně se obě verze liší?

Verze V síti: Za školou je zkrácená, má jen 63 minut a jsou to vybrané klíčové momenty děje, které doplňují přímé vstupy protagonistek, které mluví na kameru, říkají dětem, co se v tu chvíli děje, co je správné udělat, a naopak co se nesmí. Má to edukativnější rozměr, odehrává se to víc ve verbální rovině, víc se v něm mluví, než ukazuje.

Radka Urbancová

Foto: Petr Hloušek, Právo

Záběry na predátory jsou rozostřené proto, že zatím nejsou obviněni?

Přesně tak. Musíme respektovat presumpci neviny. Ale hlavní důvod je, že ti, kteří jsou zachyceni ve filmu, jsou jen „chudáci“, kteří se nachytali zrovna, když se natáčelo, a nebylo by fér ten problém zredukovat na pár mužů, protože je plošný. Nechceme vyvolávat lynč proti pár jednotlivcům, ale otevřít téma.

Osobně by se mi líbilo, kdyby se teď predátoři začali bát, protože nikdy nemohou vědět, že nejsou zrovna oni napíchnuti na štáb s kamerou. Třeba by jich pár ubylo...

I to se může stát.

Velmi silná je právě scéna, když chlap, který se provinil, obviňuje dívčiny rodiče, že to oni se mají starat o to, co dělá jejich dcera. Bude k filmu související kampaň?

Vedle školních projekcí vzniká obsáhlý osvětový web, který bude spuštěný kolem premiéry. Budou na něm obsáhlé sekce pro děti, pro rodiče, pro učitele i pro predátory!

Proboha, proč pro ně?!

Věřte tomu nebo ne, ale my už teď víme minimálně o jednom muži, který, když se zveřejnily první ukázky z filmu, teprve zjistil, že je toho všeho součástí. Ozval se na onen falešný profil a řekl, že svého počínání lituje a že začal navštěvovat sexuologa.

Vznikají i metodické materiály pro učitele, kterým už jsme film pouštěli a sbírali jejich poznatky. Ty jsme ještě stačili do dětské verze zapracovat. Na debaty budou jezdit tvůrci i odborníci. A i když samozřejmě nelze pokrýt všechny školy, jezdit se bude tolik, nakolik nám vystačí naše finanční a hlavně lidské kapacity. Aktuálně nás ale čekají ještě schůzky na ministerstvu školství, tak doufáme, že by z nich mohlo vzniknout ještě nějaké širší a systémové pokrytí osvěty v této oblasti.

Každé dívce postavili ve studiu dětský pokoj, kam si přinesly vlastní věci.

Foto: Aerofilms

Co to je za úchylku, tohle predátorství? Ve filmu se mluví o tom, že nejde o pedofily...

Podle statistik a průzkumů se ukazuje, že hodit všechny do jednoho pytle pedofilie by bylo sice jednoduché, ale mylné. Pedofilové jsou mezi internetovými predátory zastoupeni zhruba ve třech procentech. Zbytek jsou takzvaně psychosexuálně normální lidé, což je sice děsivé, ale je to tak.

Jak říká ve filmu sexuoložka, ti muži cílí na děti nikoliv proto, že preferují dvanáctileté, ale protože tyto dívky už jsou atraktivní, ale zároveň ještě lehce manipulovatelné.

Téma sexu už je zajímá, ale jejich okolí je ještě vnímá jako děti, nemluví s nimi o tom. A najednou se objeví dospělý, který si s nimi povídá. Ten muž by sice třeba radši komunikoval s osmnáctiletou, ale ta už by mu na nic neskočila.

Ve filmu hrají tři dívky, ale problém se jistě týká i chlapců, proč tam žádný není?

Protože prakticky nelze najít zletilého mladého muže (a zletilost tu byla podmínkou), který by měl nějaké herecké schopnosti a vypadal by na dvanáct let. Takový mladík má za sebou mutování, rostou mu vousy… Ale o chlapcích a kyberšikaně už několik filmů natočeno bylo, myslím, že nejsou opomíjeni.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků