Hlavní obsah
Trampové při natáčení (v popředí scenárista Fedor Skotal). Foto: Česká televize

Zvláštní znamení touha. Dějiny trampingu v třinácti televizních večerech

Dějiny trampingu jsou dějinami českého národa za uplynulých sto let, tvrdí tvůrci třináctidílného dokumentárního cyklu Zvláštní znamení touha, který začne Česká televize vysílat ve středu 2. září ve 21.55 na ČT2.

Trampové při natáčení (v popředí scenárista Fedor Skotal). Foto: Česká televize
Zvláštní znamení touha. Dějiny trampingu v třinácti televizních večerech

Cyklus natočil podle novináře, scenáristy a trampa Fedora Skotala režisér Václav Křístek a diváci v něm spolu s nimi a dalšími aktéry navštíví legendární trampská místa a dozví se, jak tento český fenomén vznikl, jak se vyvíjel i jaká je jeho současná podoba.

„Tramping se nějak dotkl každého z nás,“ je přesvědčen Skotal a o jeho vzniku říká: „Je tady s námi už sto let. Pramínky vedoucí ke vzniku tohoto fenoménu se stékaly: na počátku minulého století zde byl významný vliv skautingu, amerického hnutí Woodcraft E. T. Setona, kupodivu i křesťanské YMCA… Byl zde vliv němých filmových kovbojek s Tomem Mixem a dalšími hrdiny, vliv Londonových románů…

„Ale především tu byl jakýsi národní romantismus. Vidím souvislosti až k romantikům typu K. H. Máchy, který ostatně už také jezdil stopem – formanskými potahy. Tramping je československý endemit jaksi nepřenosný jinam. Je na všech kontinentech – ale zanesli ho tam krajané,“ dodává Skotal.

Ojedinělý je i nynější dokumentární cyklus, protože shrnuje na daném prostoru celé století trampingu i se všemi jeho průvodními jevy a disciplínami včetně sportovních osad, přerod řady trampů na chataře i vznik nových sportů jako nohejbal.

Po undergroundu a bigbítu trampové

Režisér Václav Křístek přiznává, že pochází z trochu jiného subkulturního okruhu. „My jsme své kytary velmi často zapojovali do zesilovače. Můj vztah k trampům byl ale vždycky kladný – tím nejhlubším pojítkem byla určitě láska k přírodě a české (a moravské, slezské i slovenské) krajině. A vždycky mne fascinovalo, jak se jí zmocňovali pojmenováním míst – další mně blízká vrstva vnímání krajiny. Během natáčení jsem objevil spoustu hrozně fajn lidí, spoustu míst a začal si ještě víc vážit toho, čeho si váží oni. Ale už nechci mluvit v kategorii já – oni. Dělal jsem ten cyklus jako jeden z nich − však jsme většinou vousatí dědci.“

Cyklus o trampech je pro Křístka logickým pokračováním mapování vyhraněných subkultur za minulého režimu, protože se podílel už na cyklech Underground a Bigbít.

„Všechny tři komunity se často prolínaly, bigbíťaci a trampové vypadali v 70. letech v podstatě stejně: zelené bundy, džíny, dlouhé vlasy a vousy. A každý bigbiťak byl někdy na vandru (a skoro každý tramp asi na rockovém koncertě). Společným znakem byla snaha vytvořit si a uchovat vlastní svět, ve kterém se dalo žít. Každý podle sebe, ale všichni taky v hospodách IV. cenové kategorie,“ vzpomíná Křístek.

O natáčení režisér říká, že Skotal napsal scénář jako téměř vědecký manuál, z něhož chce vytěžit knihu. „Drželi jsme se témat a vyráželi na předem domluvená místa, kde se konaly potlachy, setkání nebo jen sezení u ohně a tam už jsme se přizpůsobovali náladě a atmosféře. Podoba každého dokumentu ale vzniká až ve střižně, nikdy se dopředu neví, co život přinese.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků