Hlavní obsah
Sabina Křováková vchází do nové etapy své pěvecké dráhy. Foto: Lenka Hatašová

Zpěvačka Sabina Křováková: Moji filmoví hrdinové o sobě také pochybovali

Zatím poslední dva singly, v nichž zpívá Sabina Křováková, jsou duety. Loni v květnu vydala písničku Nechceme být spolu s Jakubem Děkanem a v prosinci duet Věčně nevěrná s Xindlem X. Již 9. května ale pošle do světa novou skladbu, na které se představuje jako sólistka. Jmenuje se Jako dřív a je to další plod setkání a spolupráce s Xindlem X.

Sabina Křováková vchází do nové etapy své pěvecké dráhy. Foto: Lenka Hatašová
Zpěvačka Sabina Křováková: Moji filmoví hrdinové o sobě také pochybovali

Jak ke spolupráci s Xindlem X došlo?

Byla to jedna z mnoha náhod, které člověka v životě potkávají. Loni na jaře jsem byla na koncertním turné se zpěvákem Sebastianem. Na jeho cédéčko napsal Xindl X písničku Náhradní díly a byl na křtu v Praze kmotrem desky. Ten večer jsme se seznámili a bavili se o případné spolupráci. Musím říci, že jsem z toho měla radost. Xindl X pro mě byl vždycky velmi výraznou osobností, skvělým textařem a písničkářem.

Potom mi zavolal, že bude natáčet duet k filmu Věčně tvá nevěrná, a jestli bych si ho s ním nezazpívala. Pro mě to byla čest a nabídku jsem neodmítla. Tím spíš, když se mi písnička, kterou pro nás připravil, moc líbila.

Zeptala jste se Xindla X, co ho zaujalo na vašem pěveckém projevu?

Upřímně řečeno, když mi řekl, že se mu líbí, jak zpívám, začala jsem povykovat radostí a na nic se už raději neptala.

Písničky Věčně nevěrná i chystaná Jako dřív mají spíše popový charakter. Vy jste ale profilovaná jako rocková zpěvačka. Proč ta změna?

Máte pravdu, vždycky jsem byla rocková zpěvačka, a tak jsem se také cítila. Už od dvanácti let, když jsem měla v rodném Děčíně první kapelu, jsem se pohybovala v rocku, punku nebo grunge. Mezi rockery a pankáči jsem vyrůstala, trávila s nimi čas v klubech, posedávali jsme na nábřeží Labe a spojovaly nás hudba a to rockerství. Také mám pocit, že jsme snad v Děčíně v té době vůbec neměli žádnou popovou kapelu.

Dnes je mi ale šestadvacet let a člověk se vyvíjí. Mám pocit, že vcházím do nového hájemství a láká mě to. Chci zkusit i něco trochu jiného, víc popového. Ačkoli až ty písně budeme s kapelou hrát na koncertech, určitě budou mít rockovější charakter.

Kdo je vaším hudebním idolem?

Kurt Cobain z Nirvany. Když jsem jeho kapelu poprvé slyšela, měla jsem pocit, že je naprosto přirozená, přesně tak, jak by rockové skupiny podle mě měly být. A Cobain byl autorem písniček, hlas kapely, její hlavní tvář.

Mám také ráda zpěvačku Janis Joplinovou, zpěváka z Linkin Park Chestera Benningtona nebo australskou zpěvačku Brody Dalle z kapely The Distillers. Všechny z podobných důvodů jako Cobaina.

Cobain zamřel dva roky poté, co jste se narodila. Kdy jste se s jeho skladbami setkala?

Když mi bylo dvanáct. Do té doby jsem poslouchala písničky od Šmoulů, ale pak jsem se dostala k Nirvaně i Linkin Park a to mi změnilo pohled na hudbu, vlastně na celý svět. Brzy jsem se také poprvé stala členkou rockové kapely.

Víte, když jsem začala v roce 2004 poslouchat Nirvanu, neměli jsme internet a nesledovala jsem hudební časopisy. Jakmile jsem se zamilovala do jeho hlasu a písniček, těšila jsem se, že si někdy na koncert Nirvany zajdu. Netušila jsem, že Cobain je už deset let mrtvý.

Potom jsem se na základní škole poprvé dostala k internetu a hned jsem hledala zprávy o Cobainovi. Brzy jsem zjistila, že je už mrtvý, což pro mě byl šok. Na trhu naštěstí byly knihy o něm a jeho kapele, a tak jsem se pustila do čtení. Byla to sice slabá útěcha, ale aspoň mi to pomohlo pochopit, jaký Cobainův život byl.

Zpívala jste někdy jeho písničky?

Zpívala i hrála na kytaru, a byla jich spousta. Zpívala jsem ale i písně od Janis Joplinové nebo Linkin Park, mnohé skladby svých oblíbenců umím. A všechny zpívám s gustem.

Jak jsem říkala, ve dvanácti letech jsem se dostala i k albu Hybrid Theory od Linkin Park. Pouštěla jsem si ho doma v pokoji, zpívala jsem písničky spolu s Benningtonem a plyšové hračky jsem položila před sebe, aby mi dělaly diváky. Najednou se rozletěly dveře a vběhl do nich vyděšený táta. Slyšel mě totiž zpívat ty vysoké hlasové polohy a myslel si, že jsem spadla z palandy a volám o pomoc.

Ve vašem hlasu je syrový rockový výraz, přitom když mluvíte, máte ho posazený poměrně vysoko. Je váš rockový zpěv přirozený?

Dnes už přirozený je, ale prožila jsem roky, kdy jsem se do něho cpala takříkajíc na sílu. Líbil se mi, a tak jsem tlačila na hlasivky a nebrala ohled na to, že mě při tom bolí. Mohla jsem si je tenkrát poškodit, ale naštěstí se nic takového nestalo.

Později jsem pochopila, že se musím naučit techniku, aby mi nehrozilo, že přijdu o hlas. Zaměřila jsem se na to, naučila se s hlasem pracovat a dnes už mě při tom drsném rockovém projevu v krku nebolí.

Sabina Křováková.

Foto: Lenka Hatašová

V roce 2008 jste ve svých šestnácti letech nazpívala desku Co řekl kocour Sabině. Byla hlavně bluesová a je slyšet, že jste už tenkrát měla syrový hlasový projev, který trochu připomíná výraz vaší oblíbenkyně Janis Joplinové. Na té desce hraje na kytaru Radim Hladík. Jak vznikla?

Seznámila jsem se tenkrát se členy teplické kapely Aku-Aku. Zeptali se mě, jestli bych s nimi něco zkusila zpívat, a spolupráce nakonec trvala čtyři roky. Vzniklo z ní i to cédéčko, na které jsem hrdá. V té době se mi mezi spoluhráči z Aku-Aku dostávalo asi nejlepší hudební školy v životě. Bylo to nezapomenutelné období, které mě opravdu obohatilo.

Jaké bylo setkání vás jako šestnáctileté zpěvačky s výtečným kytaristou Hladíkem?

Úžasné, byla to součást té hudební školy, kterou jsem s Aku-Aku prožívala. Radim na mě působil velmi charismaticky. Pamatuju si, jak přijel do studia nahrát kytary. Když vstoupil, přestože už pro mě byl starší pán, působil velmi mladistvě, jako kluk. Měl kecky, vyšisované džíny a pořád se usmíval. Strašně ho ta práce bavila.

Klukům z kapely Aku-Aku potom pověděl, že byť by to do mě na první pohled neřekl, mám prý dobrý hlas. Oni mi to hned běželi říct a já z toho měla upřímnou radost.

V roce 2013 jste vyhrála SuperStar, ale poté se nestalo nic až tak zásadního. Na hudební scénu jste nevtrhla tak, jak by se možná čekalo. Byla jste zklamaná?

Když jsem ze soutěže odešla, objevovali se vedle mě lidé, kteří pro mě a pro mou kariéru nebyli ti praví. Zažila jsem krásné okamžiky, ale i hořká zklamání. V roce 2015 jsem natočila spolu se svou kapelou album Sirkama, na které jsem si složila písničky.

Od té doby hrajeme, v kapele mám skvělé muzikanty a baví nás to. Na hudební scéně je to těžké, člověk se musí hodně snažit. Nic nedostane zadarmo a potřebujete i kus štěstí.

Chtěla jste někdy s hudbou takříkajíc seknout?

Takové stavy mě samozřejmě zastihly. Jenomže já mám ráda filmy s výraznými hrdiny, třeba Spidermana nebo Alenku v říši divů. Tihle hrdinové o sobě vždycky zapochybovali, ale potom se jim podařilo útlum překonat a byli hrdiny dál.

Vždycky, když jsem byla skeptická, řekla jsem si, že když o sobě mohou pochybovat Spiderman nebo Alenka, proč by nemohla Sabina. Díky těm hrdinům jsem totiž věděla, že všechny pochybnosti lze překonat.

Již 9. května vyjde vaše nová skladba Jako dřív. Jaká bude?

Napsal ji Lukáš Bundil ze skupiny Slza a text je od Xindla X. Po dvou duetech, které jsem vydala předtím, to bude zase písnička, na které zpívám sama. Trochu se na ní odkláním od rocku k popu, ale stojím si za ní. Produkoval ji Ondřej Fiedler a 9. května představíme i videoklip. Cítím, že vstupuju do další hudební etapy, a strašně se na to těším.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků