Hlavní obsah

Zemřel herec Luděk Munzar

– Praha • Aktualizováno
Právo, Radmila Hrdinová

Ve věku 85 let zemřel v sobotu v časných ranních hodinách legendární divadelní, filmový a televizní herec, dabér a recitátor Luděk Munzar. Zemřel doma ve svém domě v pražských Modřanech na následky prodělaných vážných onemocnění. Pro ČTK jeho úmrtí potvrdil mluvčí pražského Národního divadla Tomáš Staněk.

Luděk Munzar ve filmu Dědeček automobil

 
Článek

Luděk Munzar se narodil 20. března 1933 v Nové Včelnici v jižních Čechách. Vystudoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. Od mládí ho ale přitahovala technika a jeho snem bylo stát se vojenským stíhačem. Nakonec ale dal přednost herectví, o které se začal zajímat během středoškolského studia, kdy hrál v hradeckém ochotnickém souboru Mladá scéna. V letech 1952-1956 vystudoval herectví na pražské DAMU, jeho profesorem byl Vítězslav Vejražka. Lásku k letectví a k rychlým automobilům si však ponechal jako celoživotního aktivního koníčka.

První angažmá získal v roce 1956 v Mladé Boleslavi. Po roce Munzara ale oslovilo vedení činohry pražského Národního divadla, kde se poprvé objevil na jevišti už v době studia, a od října 1957 se stal jejím členem a postupně i předním hercem. A to až do roku 1990, kdy z Národního divadla odešel na vlastní žádost.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Luděk Munzar na snímku z 25. října 2014

Munzar se stal, spolu s Janem Třískou, Vladimírem Brabcem, Marií Tomášovou a dalšími nastupujícími herci, ikonickým představitelem současné mladé revoltující generace, a to ve hrách Hrubínových, Topolových, ale i v Krejčově slavné inscenaci Shakespearovy tragédie Romeo a Julie.

Z romantických mladíků se přehrál do rolí nesentimentálních mužných typů, psychologicky komplikovaných charakterů, postav s pevnou vůlí k činům. Ztvárňoval je střídmými hereckými prostředky se smyslem pro charakterizační detail. V 70. a 80. letech patřil k hercům, kteří utvářeli podobu Národního divadla a jeho postavy se zapsaly do interpretační tradice a historie českého divadla.

Foto: Zuzana Humpálová, ČTK

Jana Hlaváčová jako Eleonora a Luděk Munzar jako Jindřich II. ve hře Lev v zimě 7. března 1989 na scéně Národního divadla v Praze.

Ať už to byl Švanda ve Strakonickém dudákovi, Shakespearův Merkucio a Jindřich V., Brechtův Arturo Ui, Rejtar v Daňkově Vévodkyni valdštejnských vojsk, Jindřich II. v Goldmanově hře Lev v zimě, kterou rovněž režíroval, Mefisto v Goethově Faustovi anebo Bláha v legendární Macháčkově inscenaci Našich furiantů. V Národním divadle našel i svou životní partnerku v herečce Janě Hlaváčové.

Munzar se objevil v řadě filmů (Dědeček automobil, Ročník jednadvacet, Žert, Temné slunce, Srpnová neděle, Lev s bílou hřívou) a jeho typu herectví velmi vyhovovala televizní obrazovka. Televizním divákům utkvěl především v titulní roli posledního Dietlova seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře či v dramatizaci Falladova románu Ubohý pan Kufalt. Uplatnil se také jako zaujatý průvodce televizních dokumentů o rozhlednách, stromech či pramenech řek.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Luděk Munzar na snímku z 25. listopadu 2010

Jeho charismatický hlasový projev využíval často Český rozhlas a také pražské Divadlo Viola, kde až do loňského roku vystupoval v autorských vzpomínkových pořadech o Františku Hrubínovi a Jaroslavu Seifertovi. V roce 2012 obdržel Cenu Thálie 2011 za celoživotní činoherní mistrovství. V letech 1995 a 2000 byl odměněn cenou Františka Filipovského za mistrovství v dabingu.

Může se vám hodit na Seznamu:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám