Článek
Expozice vznikla u příležitosti jeho padesátých narozenin a dá se říci, že jde o určitou retrospektivu. Zahrnuje jak malbu, tak i grafiku, což jsou jeho hlavní výtvarné disciplíny.
V malbě autor využívá výhradně techniku akrylu. V krajinomalbě se stylově blíží pointilismu, tedy skládání barevných skvrn – bodů tak, aby z odstupu viděl pozorovatel něco jiného než z pár centimetrů.
Jeho krajina postrádá lidskou přítomnost, protože ta by v romantických vhledech do lesních tišin působila nepatřičně, až rušivě. Na jednom z obrazů mezi štíhlými kmeny stromů probleskují zlatavé paprsky slunce babího léta. Dopadají do pestrobarevné změti spadaného listí. Díky výše vzpomínané technice vzniká téměř hmatatelný dojem momentu, kde se pozdní teplé léto láme do mírně tlejícího podzimu.
Krásu matky přírody tvůrce objevuje i u děl, jejichž jediným a hlavním motivem je květ orchideje (někde jí dělá garde exotický pták). Zaměřuje se v první řadě na jejich barevnost. Skoro by se dalo říci, že maluje portréty květin. Někde totiž jejich ušlechtilé tvary připomínají lidskou tvář.
Grafické práce se z říše přírody posouvají do říše surrealistických hypnotických vizí. Prolínají světy skutečné s těmi, které představují snové fantaskní obrazy. Litografie Velká ryba vypadá na první pohled jako tác, na kterém jsou uřezané hlavy různých zvířat (mimo jiné tapíra, husy nebo žirafy). Z odstupu však návštěvník zjistí, že se nejedná o ukázku sadismu nějakého řezníka, ale že hlavy jsou poskládány do tvaru ryby.
Podobně si s tvary a jejich významy hraje i v cyklu Slon. Zobrazil zvíře z profilu a v prvním případě jeho hlavu s chobotem složil ze zvířat, ve druhém z lastur a ve třetím z květin. Podobným způsobem tvořil například rudolfinský malíř Arcimboldo.
Petr Fiala je výtvarníkem, jenž se zamýšlí nad tím, jak lze využít tvar běžných předmětů netradičním způsobem. Proto je proplétá a zasazuje do překvapivých kontextů.
Může se vám hodit na Firmy.cz: