Hlavní obsah

Výstava na Pražském hradě představuje neznámé umění reformace

Jedinečná umělecká díla připomínají výtvarnou kulturu českých nekatolických církví z let 1380 až 1620 na výstavě, která bude zahájena ve středu v Císařské konírně na Pražském hradě. Pod názvem Umění české reformace expozice nabízí pohled do tvorby vzniklé mezi husity, kališníky, radikálními kalvinisty nebo v Jednotě bratrské. Mezi exponáty jsou iluminované rukopisy a artefakty církevního uměleckého řemesla, které dosud nikdy nebyly vystaveny.

Článek

"Poprvé v našem výstavnictví se snažíme o prezentaci fenoménu nekatolické výtvarné kultury tak, že ji předvádíme v jednotlivých nekatolických denominacích, abychom postihli specifičnost jejich projevu," řekl kurátor výstavy Michal Šroněk z Ústavu dějin Univerzity Karlovy. Výjimečná díla se podle něj podařilo vystavit díky vstřícnosti Pražského arcibiskupství a dalších institucí, které tyto artefakty uschovávají.

Výstava představuje díla z významných nekatolických center jako Betlémská kaple a Týnský chrám v Praze, z Kutné Hory, Hradce Králové nebo Chrudimi. Mezi více než 120 exponáty jsou specifická díla z období mezi husitstvím a Bílou horou, která vznikla pro reformační, tedy protestantské prostředí.

Neznámá díla

"Díla jsou vesměs veřejnosti neznámá. Jde o unikáty vzhledem ke svému zachování. V době pobělohorské byla rozeznatelně nekatolická ikonografie cíleně ničena. V 17. a 18. století pak značná část zcela zanikla. Dochovala se díky tomu, že 'nevhodné' malování pro katolíky bylo něčím zakryto nebo přemalováno a bylo objeveno až v 19. či 20. století," řekla za pořadatele výstavy Kateřina Horníčková z Filozofického ústavu Akademie věd ČR.

"Díla jsou vesměs veřejnosti neznámá. Jde o unikáty vzhledem ke svému zachování. V době pobělohorské byla rozeznatelně nekatolická ikonografie cíleně ničena. V 17. a 18. století pak značná část zcela zanikla. Dochovala se díky tomu, že 'nevhodné' malování pro katolíky bylo něčím zakryto nebo přemalováno a bylo objeveno až v 19. či 20. století," řekla za pořadatele výstavy Kateřina Horníčková z Filozofického ústavu Akademie věd ČR.

Výstava se podle Horníčkové připravovala tři roky. "Tato díla nebyla dlouho vystavena a nejméně 50 až 100 let vystavena nebudou. Uchovávána jsou v archivech nebo jsou umístěna v kostelech. Podařilo se je vystavit u příležitosti 400letého výročí vydání Majestátu Rudolfa II. o náboženské svobodě," dodala.

První mapa Čech i Göttingenský kodex

 Mezi nejvýznamnější práce patří první mapa Čech, tzv. Klaudiánova mapa Čech z roku 1518. "Nejde ani tak geografickou mapu, jako spíše o alegorii politicko-náboženské situace před nástupem luteránství," uvedla Horníčková. Dalším významným dílem je Göttingenský kodex, ručně psaný a iluminovaný teologický spis, který byl přivezen z Německa. K nejcennějším exponátům patří jediné dochované monumentální vyobrazení Jana Husa na hranici. Patří mezi obrazy s rozeznatelně nekatolickým obsahem, proti nimž byl vyvíjen pobělohorský tlak.

Výstava si podle pořadatelů klade za cíl přesvědčit veřejnost o mimořádných kvalitách a mnohotvárnosti tvorby reformačních směrů v Čechách. Zároveň má vysvětlit proměnu vnímání uměleckého díla v náboženském pojetí.

Výstava si podle pořadatelů klade za cíl přesvědčit veřejnost o mimořádných kvalitách a mnohotvárnosti tvorby reformačních směrů v Čechách. Zároveň má vysvětlit proměnu vnímání uměleckého díla v náboženském pojetí.

Pořadatelem výstavy je Správa Pražského hradu, bude přístupná do 4. dubna příštího roku. Koná se pod záštitou manželky českého prezidenta Livie Klausové a pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka. Otevřena je od 10:00 do 18:00. Další informace na adrese www.kulturanahrade.cz.

Reklama

Výběr článků

Načítám