Hlavní obsah

VIDEO: Svěrák se Smoljakem chystají patnáctý opus Járy Cimrmana

Právo, ČTK, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Patnáctý opus Jary Cimrmana České nebe je podle slov objevitelů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka hrou vhodnou k oslavám 28. října, lze ji ale uvádět i jindy. „Setkají se v tom cimrmanovském nebi skoro všichni: od praotce Čecha a sv. Václava, Husa, Komenského až po maršálka Radeckého a Havlíčka,“ řekl ve středu novinářům před předpremiérami v českých městech Svěrák.

Článek

„My dva jsme původně chtěli alternovat v roli Svatého Václava, ale výtvarník Jaroslav Weigel nás viděl spíš jako Komenského. Tak jsme to vzali, ale v nebi českých dějin jsme tu postavu hned zvětšili,“ doplnil Smoljak.

Nebe protagonistům tematicky vyhovuje. V něm se totiž mohou potkávat opravdu všichni. „Pro cimrmanologický seminář jsme objevili nejstarší mistrovu juvenilii,“ prozradili oba ředitelé. „Je tak naivní a hloupé, že jsme dlouho váhali... Našlo se pak ale pár dobrovolníků, kteří ji nakonec předvedou.“

Ukázka ze hry "České nebe"

Velké české premiéry chystá Divadlo Járy Cimrmana do Žižkovského divadla na 28. říjen a tři následující dny. Již předtím uvidí ale České nebe od 20. října Plzeň, České Budějovice, Třebíč, Brno, Nový Jičín, Ostrava, Brno a Hradec Králové.

Fanoušci fiktivního génia čekali na nový text celých šest let - poslední novinkou byla hra Afrika, která se na jevišti objevila 4. října 2002. Svěrák se Smoljakem psali nebe zhruba dva roky a vylíčili v něm schůzi české nebeské komise, kterou je nutno po vypuknutí první světové války rozšířit.

Seminář má vážné pasáže

"Do semináře jsme zařadili pasáže, které nejsou komické. Sáhli jsme v nich do české historie. Ovšem těžké občas bude, aby diváci skutečná fakta občas odlišili od toho, co jsme si vymysleli," podotkl Smoljak. Svěrák přitom nevyloučil, že řada z toho, co se opravdu odehrálo, může vypadat jako jejich smyšlenka.

Podobný model fiktivního setkání skutečných osob použil Smoljak koncem 90. let ve hře Malý Říjen v pražském Divadle Na zábradlí. Do vězeňské cely na brněnském Špilberku posadil Aloise Rašína, Karla Kramáře, špionku Matu Hari, Vladimíra Iljiče Lenina, Naděždu Krupskou a Václava Babinského. "Tehdy ale šlo o figury, které se mohly setkat, protože žily ve stejné epoše," vysvětlil.

Na dotaz, který velikán se do Českého nebe naopak nedostal, Smoljak prozradil, že třeba František Palacký. Oceňuje to především Karel Havlíček Borovský, který by se jinak prý nedostal ke slovu.

Divadlo Járy Cimrmana loni na podzim oslavilo 40 let své existence na výročí, kdy 4. října 1967 uvedlo první hru Akt. Od té doby sehrálo už hodně přes 10 000 představení - více než 1000 repríz mají za sebou z těch dosud čtrnácti, které nikdy neopustily repertoár, Hospoda Na mýtince a Vyšetřování ztráty třídní knihy.

Reklama

Výběr článků

Načítám