Hlavní obsah
Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo nedávnou rekonstrukcí své budovy dvaapůlkrát větší prostor pro prezentaci stálých expozic i výstav, než mělo k dispozici do roku 2014. Foto: ČTK

V Londýně vychází prestižní kniha o pokladech pražského muzea

Největší poklady Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM) představí publikace londýnského nakladatelství Scala Arts & Heritage Publishers v edici, která přibližuje sbírky světových muzeí pohledem jejich ředitelů. UPM je první české muzeum, které bylo do edice zařazeno.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo nedávnou rekonstrukcí své budovy dvaapůlkrát větší prostor pro prezentaci stálých expozic i výstav, než mělo k dispozici do roku 2014. Foto: ČTK
V Londýně vychází prestižní kniha o pokladech pražského muzea

Unikátní díla, která pro publikaci vybrala ředitelka muzea Helena Koenigsmarková, jsou také součástí rozsáhlé výstavy Director´s Choice, která bude k vidění v prostorách muzea až do 2. dubna, ačkoli měla původně končit 25. března. Výjimečně bude přístupná, stejně jako celé muzeum, i o Velikonočním pondělí. 38 vybraných exponátů v ní doplňuje téměř 300 dalších nejcennějších předmětů ze všech muzejních sbírek a oborů uměleckého řemesla, užitého umění a designu: od nábytku a skla až po oděvní módu, šperk, hračku či fotografii.

Výstava zároveň zachycuje vývoj uměleckého řemesla od gotiky a renesance až do první poloviny 20. století. „Spoustu předmětů sice znají návštěvníci z předchozích expozic, ale nyní jsou sestavené v chronologických celcích a ukazujeme i to, jak se předměty užívaly a prezentovaly ve své době,“ uvedla Helena Koenigsmarková.

Vitraj s alegorií uměleckého průmyslu na podestě schodiště UPM, 1900, Josef Schulz (1840–1917), realizace Benedikt Škarda, Brno. Malované sklo zakládané do olova. Dar Vojtěcha Lanny v roce 1900.

Foto: UPM

Jednou z největších a nejvýznamnějších sbírek Uměleckoprůmyslového musea (UPM), založeného v roce 1885 Pražskou obchodní a živnostenskou komorou, se stala kolekce skla, keramiky a porcelánu. K nejdůležitějším donátorům, kteří přispěli k jejímu vzniku, patří mecenáš malíře Josefa Mánesa a spoluzakladatel muzea, průmyslník Vojtěch Lanna. Muzeu každoročně věnoval řadu děl a v roce 1906 právě cennou kolekci skla. Dalším významným dárcem, jenž přispěl k jejímu rozšíření, se stal Gustav Pazaurek, který působil nejprve jako ředitel Severočeského průmyslového musea v Liberci a poté i ředitel muzea ve Stuttgartu. V roce 1932 odkázal UPM dva tisíce kusů skla, představující zejména českou produkci 19. století. Dnes sbírka skla obsahuje přibližně dvacet tisíc předmětů, přičemž dalších dvacet tisíc čítá ještě kolekce keramiky a porcelánu.

Muzeum vlastní také jednu z nejstarších sbírek textilu v Evropě, která soustřeďuje rovněž kolem dvaceti tisíc exponátů, a také velmi početnou kolekci nábytku a dalších užitných předmětů ze dřeva i dalších přírodních materiálů. Její součástí je i sbírka předmětů z kovů, včetně zlata a stříbra, která obsahuje jak klenoty, tak stolní příbory a nádobí, vzácné emaily a liturgické zlatnictví.

Rovníkové prstencové sluneční hodiny se stativem, kolem r. 1600, mosaz zlacená, rytá.

Foto: UPM

K mladším sbírkám patří kolekce fotografií či sbírka hraček, nejmladší je sbírka průmyslového designu, nábytku a bytových doplňků realizovaných podle návrhů domácích i světových architektů a designerů.

Poklady gotiky i kubismu

Exponáty, které představí londýnská publikace, reprezentují nejzajímavější majetek muzea od gotiky až po současnost. Nechybí proto ukázka z tzv. Karlštejnského pokladu, miska ze zlaceného stříbra pocházející z poloviny 14. století, která je ozdobena rytinami různých ptáků v bojovných pozicích. Patří k několika málo zachovaným miskám tohoto typu, které se užívaly jako dary, a dokládá vysokou úroveň zlatnictví v době vlády Karla IV. Karlštejnský poklad objevili na konci 19. století při přestavbě hradu zedníci, nikomu o něm však neřekli a tajně ho prodali překupníkovi, načež se údajně už jen jeho část objevila na aukci v Berlíně. Na prodej byly více než tři stovky předmětů: šperky a několik nádob, ale především různé knoflíky, přezky a další prvky používané ke zdobení oděvů.

Kolekci vydražil F. A. Borovský a poté ji prodal Jindřichu Waldesovi, majiteli pražského podniku Koh-i-noor, který se chystal otevřít vlastní muzeum spínadel. Židovskému průmyslníkovi však v roce 1939 majetek zabavili nacisté a během poválečných událostí byl karlštenský poklad uložen v UPM. Rodina Waldesových jej získala v roce 1994 v restituci zpět a hned v následujícím roce ho muzeu darovala.

Číška s malovaným pohledem na Pražský hrad

Foto: UPM

Pozoruhodný osud, do nějž také zasáhla válka a poválečné události, mají například i vzorníky augsburského platnéře, známé také jako Thun-Hohensteinská alba. Obsahují kolorované perokresby se vzory brnění a zbroje nejvýznamnější platnéřské dílny v Evropě, kterou provozoval v Augsburgu rod Helmschmidů, a ve dvou svazcích zachycují pozdně středověkou a renesanční produkci dílny. Pocházejí ze slavné Thun-Hohensteinské knihovny ze zámku Děčín, kde se nacházely už v první polovině 18. století. V zahraničí byly obě knihy však dlouho považovány za ztracené a tradovalo se o nich, že shořely na sklonku 2. světové války při osvobození. Ve skutečnosti však byla alba v roce 1945 konfiskována jako německý majetek a později předána do sbírky Uměleckoprůmyslového musea.

Do prestižní londýnské publikace vybrala Helena Koenigsmarková například i biedermeierskou židli s intarzií z ořechové dýhy, která vznikla po roce 1820. Z poloviny 19. století pak pocházejí hedvábné dvoudílné šaty zakoupené od slavné hodinářské rodiny Hainzů, která od roku 1836 působila na Staroměstském náměstí přímo proti orloji. Jeho správou a údržbou byla pověřena v 60. letech 19. století a vykonává ji dodnes.

Ve stejné době byl vyroben i přepychový perkusní revolver barona Antona von Petze. Pochází z dílny patrně nejproslulejšího českého puškaře A. V. Lebedy a je zdobený rytinami podle návrhu malíře Josefa Mánesa.

Kávový soubor s kuličkovými oušky, 1911, Pavel Janák (1882–1956) – návrh, výroba Graniton, Rydl & Thon Svijany-Podolí pro družstvo Artěl, Praha, měkká kamenina, bílá glazura, malovaný cik cak dekor.

Foto: UPM

Dvacáté století je pak ve výběru zastoupeno například kávovým souborem, židlí nebo dózou od architekta Pavla Janáka. Patřil stejně jako Vlastislav Hofman k českým umělcům, kteří se přihlásili k nově vznikajícímu kubismu a aplikovali ho také na architekturu a užité umění. Publikace připomene samozřejmě i práce Ladislava Sutnara, který žil od roku 1939 v USA, fotografů Františka Drtikola a Josefa Sudka a také ukázku poválečné československé tvorby.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků