Hlavní obsah

Urs Bühler z Il Divo: Královna nás neznervózní, šest lidí v obýváku ano

Právo, Šárka Hellerová

Mezinárodní vokální kvarteto Il Divo přijede 30. května do Prahy zazpívat své největší hity i písně z loňského alba Amor & Pasión. Čtveřice zpěváků, jež má na kontě sedm alb se světovými hity v operním stylu, vystoupí v O2 areně. „Praha je jedno z nejkrásnějších světových měst, a nebýt zimy, moc rád bych v ní žil,“ řekl Právu švýcarský zpěvák Urs Bühler.

Foto: Sony Music

Il Divo přijedou do České republiky. Urs Bühler je zcela vpravo.

Článek

Vystupovali jste před mnoha světovými osobnostmi. Váš zpěv si vyslechl americký prezident Barack Obama i britská královna Alžbeta II. Kdy jste byli nejvíc nervózní?

Já jsem nervózní, jen když přesně nevím, co dělám. Když jsem dobře připravený, nervozita mě netrápí. Zpívat britské královně mě neznervózňuje víc, než kdybych měl zazpívat třeba vám. Jediné pravidlo, které v tomto ohledu funguje, je, že čím víc lidí je v publiku, tím je to snadnější. Když zpíváte na velkém pódiu v aréně pro patnáct tisíc lidí, je to svým způsobem lehčí než zazpívat s pianem pro šest lidí, kteří před vámi sedí na pohovce v obýváku.

To se vám stává?

Nedávno třeba přišli sousedé a ptali se, proč si nevezmu kytaru a nezazpívám jim. Byl jsem ve vlastním obýváku s pěti známými, kteří si přáli, abych jim zazpíval. Bez jakékoli přípravy, bez mikrofonu, jen tak. Tehdy jsem byl nervózní.

Myslíte, že lze v hudbě dosáhnout dokonalosti?

To samozřejmě nelze, ale stále jsou tu nové výzvy. Chci například rozvíjet a zlepšovat svůj hlas, stát se všestrannějším, jistějším a přesnějším. Také chcete zkoušet nové přístupy k interpretaci hudby a objevovat nové barvy, doplňovat nové elementy. Také jde o to, abychom posouvali svůj repertoár. Před lety jsme začali s písničkou Unbreak My Heart a poprvé jsme tehdy zjistili, jak propojit hlasy. Na dalších albech jsme se snažili v tomto ohledu díky novým písním posunovat a roztáhnout křídla mimo pop.

Na albu Musical Affair, posledním před aktuálním Amor & Pasión, jsme zpracovali oblíbené muzikálové hity od dvacátých let po moderní repertoár od Eltona Johna nebo Andrewa Lloyda Webera. Byla to krásná zkušenost a nyní jsme podobně přistoupili k repertoáru Latinské Ameriky. Poprvé jsme zapojili rytmiku, což není pro Il Divo úplně typické, ale myslíme si, že to zní skvěle.

Foto: Sony Music

Il Divo přijedou do České republiky. Urs Bühler je zcela vpravo.

V době studií jste zpíval v heavymetalové kapele. Nechybí vám v Il Divo divokost toho žánru?

Ano, vlastně trochu chybí. Doma ale heavy metal už neposlouchám. Navíc vím, že můj hlas nebyl pro ten styl vhodný. V Il Divo to má daleko větší smysl. Vlastně si myslím, že to nejsou až tak vzdálené hudební světy. Vždy se mi zdálo, že heavy metal má blízko ke klasické hudbě, obzvlášť k opeře. Velké operní finále je stejně jako finále Il Divo nebo heavymetalové skladby postavené na síle. Musí to znít mocně. Myslím, že by bylo skvělé, kdybychom nahráli album velkých metalových balad. Mohly by tam být písně od Scorpions, Metalliky nebo Bon Jovi. Nevím, jestli by se to líbilo našim fanouškům, ale mně rozhodně ano.

Vaše aktuální album se jmenuje Amor & Pasión, což znamená Láska a vášeň. Jaká je vaše největší vášeň?

Jistěže to je hudba. Jednoznačně. Tvoří obrovskou část mého života. Na housle jsem začal hrát, když mi bylo pět. Hraju na klarinet, později jsem přidal piano, samozřejmě zpívám. Jako dítě jsem začínal ve sboru, na škole jsem hrál v kapelách, studoval jsem klasickou hudbu.

Nedovedu si sám sebe bez hudby představit. Kdyby nebyla, nebyl bych ani já. Nicméně mám i další vášně. Například pro motorky. Ty mě provázejí přes třicet let. Jezdil jsem na nich dřív, než jsem podle zákona směl. A rád sportuji, když to stíhám, chodím každý den cvičit. Snažím se s vášní přistupovat ke všemu, co v životě dělám.

V roce 2003 dal Il Divo dohromady britský producent Simon Cowell. Stále s ním pracujete?

Stále máme smlouvu u jeho labelu. Nicméně už nepracujeme přímo s ním, vytvořili jsme si vlastní hudební vztahy. Nicméně když se se Simonem potkáme, je to, jako když potkáte starého přítele. Natrefíme na něj tak jednou ročně na nějakém galavečeru. Naposledy jsme ho viděli před rokem, když dostával cenu za přínos hudební branži. Jsem rád, že ho počítám mezi své přátele.

Reklama

Výběr článků

Načítám