Hlavní obsah
Pohyb lidských i zvířecích těl vytváří poezii v představení Bestias. Foto: Letní Letná – František Ortmann

Těla, zvířata a stroje v dokonalé harmonii na Letní Letné

Letošnímu patnáctému ročníku mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná dominují francouzské soubory. Předvádějí dokonale vybroušená představení spojující akrobatické umění s příběhem a myšlenkou.

Pohyb lidských i zvířecích těl vytváří poezii v představení Bestias. Foto: Letní Letná – František Ortmann
Těla, zvířata a stroje v dokonalé harmonii na Letní Letné

Cirque Inextremiste je extrémní nejen co do odvážné akrobacie, ale i humoru. Trojice akrobatů předvedla před čtyřmi lety na Letní Letné produkci Extrêmités, v níž dva muži šikanovali akrobata vozíčkáře a ten jim to vracel nejrůznějšími fígly a schválnostmi. V letošním představení Extension si vozíčkář Rémi Lecocq vzal na svou odvetu rovnou pásový bagr, který mu dodal svou sílu i pohyb otáčivé lžíce.

Poznávacím prvkem Cirque Inextremiste jsou prázdné plynové bomby a na nich volně položená a překřížená prkna, na nichž dvojice artistů balancuje. A když se prkno ocitne na vysoko zdvižené lžíci bagru, po níž navíc klouže vpravo i vlevo, mají oba akrobaté co dělat, aby se na jeho koncích udrželi.

Cirque Inextremiste v akci.

Foto: Letní Letná – František Ortmann

Zvláště když Rémi zlomyslně svou prodlouženou bagrovou ruku roztočí. Hodinová podívaná, i když jí zpočátku trochu padá řemen, bere divákům dech a ti se strachují o bezpečnost akrobatů a místy i svou. Zvláště když si akrobaté z publika přizvou divačku ochotnou se s nimi na zdviženém prkně povozit kolem dokola.

Produkce dalšího francouzského souboru Baro d´evel Cirk Cie nazvaná Bestias vrátila na Letní Letnou zvířata. Spolu s desítkou artistů v ní vystupují dva koně, papoušci a vrány. Ale nečekejte nastrojené koně s vlajícími chocholy, nad nimiž vládne dril a bič. Dva koníci probíhají manéží svobodně, ukazujíce krásu svých těl, stejně jako artisté, jejichž těla ovládá vnitřní princip neklidu.

Za chodu padají a zvedají se tak přirozeně, jako by dýchali. Vedle sebe si tu vykračují kůň a dívka, napodobují své pohyby, pak si společně pohoví na zemi a podělí se o jablko. Vrána škodolibě bere řečníkovi papír i tužku, papoušci svobodně krouží vzduchem a usedají na hlavy svých lidských kamarádů.

Celé je to prodchnuté myšlenkou svobody pohybu i existence lidských i zvířecích bytostí a jejich blízkosti, v níž nehraje roli, kdo je kdo, ani kde pohyb začíná a kde končí, odkud jdeme a kam. Na to se ptají artisté v poněkud šroubovaném česko-anglickém slovním doprovodu, ale i bez něho by představení bylo srozumitelné a krásné. Možná ještě mnohem víc. Protože slova jsou zde zbytečná a jen zdvojují poezii pohybu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků