Hlavní obsah

Strhující vystoupení Nine Inch Nails

O rocku se říká - a často po právu - že je vyčpělý jak včerejší pivo. Utápí se v klišé a donekonečna recykluje stále stejné postupy. Pondělní koncert Nine Inch Nails na zimní stadiónu Slávie v pražském Edenu ukázal, že existují světlé výjimky. Kapela vedená Trenten Reznorem nabídla strhující show, která měla všechny atributy rockového koncertu, a přesto působila zcela současně.

Strhující vystoupení Nine Inch Nails

Reznor totiž přistupuje k rocku jako k živému stylu, který jej nutí obohacovat ho o nové prvky. Jeho tvorba má zvuk 21. století, přitom si uchovává všechny idiomy rocku.

I když je spojován s industriálním rockem, nenechává se svazovat stylovými škatulkami a klidně zběsilé nářezy typu Starfuckers Inc prokládá křehkými klavírními baladami, jako to dělaly velké rockové kapely na počátku sedmdesátých let. Staví na kontrastu, což ukazuje už letitý hit March Of The Pigs, na který došlo i v Praze. Divoká elektrothrashová  rubařina přejde v křehkou klavírní pasáž.

Ani v těch nejdivočejších skladbách nechybí jasná linka zpěvu, který vystupuje do popředí z tříště zkreslených zvuků, což Nine Inch Nails odlišuje od většiny industriálně metalových part, jako jsou Ministry, které končí u hrubého hrdelního řevu.

Kapela v nasazení nepolevila

Pražským koncertem, který trval dvě hodiny, jako by chtěla kapela vynahradit, že před tuctem let své vystoupení nedohrála. Jasně ukazoval rockové kořeny Reznorovy tvorby, které nejsou na deskách tak zřetelné.

Na Slávii převažovaly skladby s jasnou stavbou, většinou ty údernější, ale Reznor se je nebál prokládat odlišně pojatými skladbami a nedošlo jen na balady jako je The Greater Good  Zazněla i divoká abstraktní hluková pasáž z The Great Destroyer.

Podobně jako velcí rockeři minulosti se Reznor nebojí experimentovat. Hlavně ovšem sází na drive, který je podstatou rocku. Show byla strhující, protože kapela ani na minutu nepolevila v nasazení.

Dojem umocnila i vizuální stránka koncertu. Nine Inch Nails sice nenabídli takovou podívanou jako Chemical Brothers, jenomže to také nebylo účelem. V centru pozornosti stála sama kapela, kde divokému hlavnímu protagonistovi sekundoval kytarista Jordie White.

Ale podívaná nekončila u palby světel. Když došlo na blok písní z poslední desky Year Zero, které kapela věnovala velkou pozornost, objevila se před skupinou mříž s LED diodami, takže diváci naráz měli pocit, že nesledují kapelu, ale relativně hrubý zašumělý obrazový záznam amatérského videa prohlíženého na počítači.

Trent Reznor pozdravil fanoušky i novináře

I v nabitém programu si Trent Reznor našel čas na setkání se svými příznivci a novináři. Těsně před začátkem koncertu přijal v zákulisí nejprve své fanoušky. Pak přišla řada i na novináře, neboť kritiky si je dobré dobře naladit. Zástupce pořádající agentury Interkoncerts a vydavatele firmy Universal skupinu žurnalistů po pečlivém poučení, že se nesmí v žádném případě fotografovat a každý si může nechat podepsat jen jedno cédéčko, přirozeně pouze originální, odvedl do útrob stadionu.

V suterénu vedle šatny už čekal překvapivě drobný, nakrátko ostříhaný protagonista skupiny. Reznor se začal omlouvat za koncert z devadesátých let, který vinou výpadku elektřiny skončil předčasně. "Vím, že je to už dávno, ale chtěl bych napravit dojem, protože tehdejší koncert se nepovedl," omlouval se novinářům stejně jako potom později z pódia divákům. A pak začal podepisovat cédéčka.V tu chvíli začala hrát předkapela. "Dandy Warhols se mi líbí. A když se naskytla možnost, aby tu vystoupili, rád jsem ji využil," řekl k výběru předskupiny.

Dalšímu hloučku, v němž byl i zpěvák Sunshine Kay Buriánek zase prozradil, jaké má plány. Klíčové místo v nich zabírají turné. "Po pauze mě v zimě čeká další turné," uvedl Reznor

A když v přídavku zazněl první hit Head Like Hole nebralo nadšení zaplněné haly konce.  A nikomu se nezdálo, že rock je po smrti a Reznor jen oživuje zpráchnivělou mrtvolu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků