Hlavní obsah
Mein Šwejk Husy na provázku Foto: DHNP

Kompletní projekt brněnského Divadla Husa na provázku Smějící se bestie uvede v premiéře příští týden v Praze Divadlo Archa v rámci přehlídky Divadlo v pohybu X: Potrháni smíchem. V rámci přehlídky budou uvedeny i dvě pražské premiéry inscenací Vladimíra Morávka Směšná interpretace a Dvojí proměna.

Mein Šwejk Husy na provázku Foto: DHNP
Smějící se bestie v Arše

Během přehlídky budou uvedeny všechny části cyklu Smějící se bestie - Fidlowačka aneb Kde domov můj, Mein Švejk, Bubiland aneb Kabaret u politické mrtvoly, Myši Natalie Mooshabrové. Poprvé budou v Praze uvedeny inscenace Směšná interpretace a Dvojí proměna.

Po sériích věnovaných Dostojevskému a Čapkovi nebo Perverzi v Čechách se Husa na provázku obrátila k českému smyslu pro humor, přičemž název evokuje to, jak nacisté označovali za protektorátu Čechy.

Husa na provázku oslovila pro cyklus přední režiséry, jako jsou Anna Petrželková a Jan Antonín Pitínský.

Dvojí proměna Husy na provázku

Foto: DHNP

“Tento projekt se cíleně zabývá fenomény, které pokládáme za základní zbraň našeho divadla: smíchem, humorem, klaunstvím, komedií, zábavou, ale také nejrůznějšími škleby a všudypřítomným diktátem zábavy, který spoluurčuje atmosféru v dnešní společnosti. Smích jako zbraň - je přitom naší základní tezí,” říká dramaturg přehlídky Miroslav Oščatka.

„Má to být napříč všemu zpráva o tzv. legendárním českém smyslu pro humor. Čechové prý, kdykoli se octnou v úzkých, vydávají podivný hýkavý zvuk, připadají si pak líp. Zajímalo nás, kdybychom chtěli napříč vývojem české identity dohledat pět (šest) pevných bodů této identity, které by to byly. A vyšlo nám toto. Ještě chybí Forman a Hrabal a Havel. Těm jsme se věnovali druhdy,“ poznamenal režisér Vladimír Morávek, proč se v cyklu objevují díla od tak rozličných autorů, jako jsou je J. K. Tyl, Jaroslav Hašek nebo Ladislav Fuks či Zdeněk Troška.

Směšná interpretace Husy na provázku

Foto: DHNP

Podle něj by cyklus měl vyvolat „obdiv na konto všech těch štvanců, co uviděli svou mizernost a neposrali se pro ni, aniž by ji pojmenovali“. Morávek oceňuje ty, kteří říkají nahlas pravdu: „Čím víc kdo lže, tím víc totiž směšný bývá. Čechové lžou až nádherně často. Vyděšený národ ne úplně milovaných dětí. No a jejich básníci to zkrátka umí, povznést se nad tuto úzkost. Umýt se z ní. Tak chválabohu za ně, očistné pracovníky dušezpytu.“

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků