Hlavní obsah

Richterovy fotografie kapitalistického realismu

Právo, Petr Kováč

Dům umění města Brna hostí výstavu německého výtvarníka Gerharda Richtera. Letos třiasedmdesátiletý malíř se narodil v Drážďanech, kde vystudoval Vysokou školu výtvarných umění. V roce 1960 emigroval do Düsseldorfu, kde se spolupodílel na zrození německého pop-artu, kterému ironicky říkal "kapitalistický realismus". A svými obrazy, jež působily jako rozostřené fotografie, dobyl svět.

Foto: Anna Čelouchová

Letní divadelní představení v Mníšku

Článek

Maloval poté, cokoli se mu zachtělo, jednou zcela abstraktní díla, pak zase fotorealistické kompozice, a všechno s úspěchem prodával. V květnu 2001 firma Sotheby's v New Yorku vydražila Richterovu malbu zachycující tři hořící svíčky za 4,9 miliónu dolarů. Nikdo z žijících německých umělců ještě takovou cenu na aukčním trhu nezískal.

Dobyvatel západního trhu a také držitel Grand prix - Zlatého lva z Benátského bienále nyní vystavuje poprvé v České republice, díky putovní expozici Institutu pro zahraniční vztahy ve Stuttgartu. V Brně je však představeno jen několik maleb a většinou patří do umělcova tvůrčího období, kdy s šikovností sobě vlastní tak trochu imitoval americké abstraktní expresionisty, v širokém rozmezí od Willema de Kooninga až po Marka Rothka.

Většinu výstavy pak tvoří fotografie nebo reprodukce obrazů přenášených fotografickou cestou na různé materiály. Patří k nim i známá kompozice Strýček Rudi, zachycující usmívajícího se vojáka wehrmachtu, z něhož pamětníkům 2. světové války jistě běhá mráz po zádech.

Richter si v mnoha případech kreativně hraje s technikami. Jeho rozostřené malby vznikly jako imitace fotografie a nyní jsou znovu vyfocené obrazy nabídnuty divákovi jako svérázná fotografika.

Z exponátů patří mezi nejpůsobivější kompozice 128 snímků jednoho obrazu z roku 1998, kde strukturální povrch abstraktní malby je nasnímán tak, jako by šlo o černobílé pohlednice imaginativní krajiny. Podobně zajímavé jsou i fotografie vlastní palety. Pár dobrých nápadů je však k celkovému úspěchu málo.

Jistým zklamáním je i výstava architektonického díla slavného Jože Plečnika (1872-1957). Je omezena jen na fotodokumentaci na univerzálních panelech, a tak je to spíše didaktická než umělecká výstava.

Naštěstí jsou v sousedství Plečnika i Richtera vystaveny papírové Architektonické struktury - práce studentů brněnské fakulty architektury. Jde o konstrukční modely slavných staveb z dějin umění, od byzantské Hagie Sophie v Istanbulu až po Gehryho Tančící dům v Praze. Divákům se nabízí zajímavá podívaná; zakladatelé Bauhausu by byli nadšeni.

Gerhard Richter: Přehled Jože Plečnik: Retrospektiva Architektonické struktury studentů FA

Dům umění města Brna, 11. 2.-20. 3. denně kromě po od 10 do 18 hod.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám