Hlavní obsah
Edita Randová se kromě zpěvu zajímá i o politiku. Foto: Lucie Levá

Ředitelka festivalu Tóny nad městy Edita Randová: Chceme zaujmout co nejširší publikum

Festival Tóny nad městy, jehož 18. ročník začne 9. listopadu v Praze a Právo je jeho mediálním partnerem, chce zprostředkovat klasickou hudbu nejširšímu okruhu publika českých měst. Jeho uměleckou ředitelkou je mezzosopranistka Edita Randová, která koncertuje převážně v zahraničí. Zpívala v USA, Latinské Americe, Austrálii i Asii, v posledních letech se soustřeďuje především na Evropu.

Edita Randová se kromě zpěvu zajímá i o politiku. Foto: Lucie Levá
Ředitelka festivalu Tóny nad městy Edita Randová: Chceme zaujmout co nejširší publikum

Loňský ročník festivalu se zaměřil v rámci oslav vzniku Československé republiky na českou hudbu. Bude i letošní ročník nějak profilován?

Tentokrát nikoli, i když jisté dramaturgické směřování se dá vysledovat u každého koncertu. První se odehraje 9. listopadu od 15 hodin v Atriu na pražském Žižkově. A přestože se v něm nebude zpívat, je jeho repertoár výrazně operní.

Zazní na něm fantazie na motivy z oper Lazebník sevillský, Carmen a Trubadúr i árie z opery Evžen Oněgin. To vše v podání dvou italských umělců, klavíristky Michely De Amicis a flétnisty Sachy De Ritis.

Stěžejní festivalový koncert se odehraje 22. listopadu v pražském Kostele sv. Šimona a Judy s vámi jako sólistkou. Jaký bude jeho repertoár?

Bude mít italský a odlehčený charakter. V podání Komorní filharmonie Pardubice pod taktovkou italského dirigenta Alessandra Calcagnile zazní předehra k Rossiniho opeře Italka v Alžíru a Čtvrtá symfonie A-dur Felixe Mendelssohna Bartholdyho zvaná Italská. Já budu zpívat nejznámější neapolské písně, které pro mě upravil dirigent Martin Peschík. Písně O sole mio!, FuniculiFunicula, Santa Lucia a jiné v těchto úpravách zazní poprvé.

Edita Randová

Foto: archiv umělkyně

V minulých letech jste s festivalem kromě Prahy navštívili i Děčín či Ústí nad Orlicí. Plánujete koncerty letos i tam?

Jsou v jednání, ale pořádání koncertů v menších městech je rok od roku složitější. Hudebním nadšencům z Kruhů přátel hudby chybějí na pořádání finance a sponzoři podpoří raději sportovní akce nebo populární hudbu, kde je na ně víc vidět. Proto si vážím každého pořadatele i diváka. Často jsou to lidé, kteří přišli na koncert vážné hudby úplně poprvé, a jsem šťastná, když se nám je podaří zaujmout tak, že přijdou znovu. A zvláště mladí lidé a děti, protože publikum koncertů vážné hudby stárne.

Jakému publiku jsou koncerty určeny?

Není to záležitost pro úzký okruh odborníků. Jsou naopak určeny pro nejširší publikum všech věkových kategorií.

Kde se chystáte zpívat v příštím roce?

Bude to opět Itálie, k níž mám úzký vztah, Francie a Španělsko. Mám nabídku i do Mexika, kde jsem zpívala už pětkrát, ale snažím se svou koncertní aktivitu omezovat na Evropu. Na koncertech zpívám především italský repertoár, například málo uváděné Leoncavallovy písně nebo cyklus Sedmi španělských lidových písní skladatele Manuela de Fally. V repertoáru mám ale i písně českých autorů.

Jinak budu pokračovat i ve svém koncertování s klavíristou Stanislavem Boguniou po českých městech, kde zpívám i operní árie, protože publikum je očekává. Chtěla bych vystoupit i s Jihočeskou filharmonií s dirigentem Janem Talichem, s nímž jsem spolupracovala již v předchozích letech s jeho Talichovým komorním orchestrem.

Edita Randová

Foto: Lucie Levá

V prosinci pokřtíte písňové album. Co na něm posluchači naleznou?

Budou to písňové cykly Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, především z jeho raného skladatelského období. Mým snem je natočit všechny písně Antonína Dvořáka, včetně jeho tří duchovních skladeb. Už mám natočeno prakticky celé písňové dílo.

V repertoáru mám běžně jeho Biblické písně i Cigánské melodie, které už jsem také nahrála na album. Na klavír mě na něm i na tom předchozím doprovází Vladimír Strnad.

V loňském roce jste úspěšně skončila magisterské studium mezinárodních vztahů a diplomacie. Hodláte se věnovat diplomacii?

Diplomacii právě ne, i když politika je vedle zpívání mým velkým koníčkem. Ale pokoj si nedám. Hlásím se do doktorandského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze obor Arts management. Disertační práci bych chtěla zaměřit na porovnání mezinárodních festivalů v různých evropských zemích z ekonomického hlediska a zúročit tak své zkušenosti.

Ne že by mě přestalo bavit zpívat, ale já měla vždycky kromě zpěvu ještě jiné zájmy, takže se pořád vrhám do něčeho nového. Ale teď je na prvním místě festival Tóny nad městy, na který srdečně zvu čtenáře Práva.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků