Hlavní obsah

RECENZE: Vaňková dokončila obraz království

Právo, František Cinger

Zapomenutý král je název obsáhlého historického románu Ludmily Vaňkové věnovaného osobnosti i době panovníka Václava I. (1205–1253), syna Přemysla Otakara I. a otce Přemysla Otakara II.

Foto: nakladatelství Šulc a Švarc

Obal knižní novinky

Článek

Jde vlastně o vrcholné období vlády Přemyslovců, jejichž hlas byl v křesťanské Evropě pořádně slyšet. Snad to bylo nedlouhou dobou Václavovy vlády, nebo spíš větším leskem a slávou jeho syna, s přídomkem král železný a zlatý, že tento moudrý politik i nebojácný bojovník unikal romanopiscům.

Možná na to mělo vliv, že onen čas nepopsal žádný věrohodný kronikář. Dá se tedy v literárním slova smyslu mluvit o splnění jistého dluhu. I když u Vaňkové nelze o žádných dluzích vůbec uvažovat.

Psal se rok 1977, kdy byl český čtenář fascinován první částí chystané tetralogie nazvané Lev a růže právě s názvem Král železný, král zlatý. V době poplatné ideologickému pohledu na literární témata i děje šlo opravdu o zjevení. Jak obsahové, tak i slovesné.

Od té doby dokázala autorka obdivuhodně projít se svými dvaadvaceti královskými ságami celé dvě stovky let přemyslovských Čech, k nimž samozřejmě počítá i obdivuhodnou éru Karla IV., syna české Elišky Přemyslovny.

Vaňková i v onom roce 1977 nezapřela zájem o sci-fi. Vyšel tehdy její román Mosty přes propast času o setkání vyspělé civilizace s „otrokářskou“ společností 16. století. I v ní se projevil její pohled na morálku.

Naplno se pak věnovala historické próze, i když témata sci-fi či zájem o Vojtu Náprstka a jeho osobnost si také zasluhují připomenutí.

Od fascinace románovým dějem hlavních postav přemyslovské historie se důkladným studiem dostala k širšímu pohledu nejen na královský dvůr, ale i k fiktivním postavám, dokreslujícím tehdejší dobu. Projevila zájem o nižší šlechtu i měšťany, vykreslovala obraz životního stylu doby zdánlivě tak vzdálené. A její dialogy se staly základem vyprávění.

To je zřejmé i v Zapomenutém králi, kdy vše začíná představením moravské Sibyly z Křižanova a jejího nevlastního syna Pavla Přibyslavova, které po nehodě doprovodí na Václavův dvůr Jindřich Žitavský, patřící k Václavově družině.

A láska vzplanoucí mezi Pavlem a Barborou ze Světlice, kterou otec Jindřich umístil do fraucimoru královy sestry Anežky, je jistým předobrazem dalších citových zmatků mladých lidí v době, kdy o sobě moc sami rozhodovat nemohli.

Vaňková, která si zakládá na historické preciznosti, sleduje spolu s city mnoha postav i vysokou politiku mezi českým králem a císařem a jeho širší rodinou, v němž se hrálo o osud Anežky Přemyslovny, ale popisuje i vpád synů a vnuků Džingischána do ruských knížectví, na Ukrajinu, Halič, ale i na Moravu, především však do Uher. Ukazuje mocenské boje, taktizování, vzájemný prospěch či projevovanou nevoli mezi evropskými vladaři, jejichž obětí se stala právě Anežka.

Sňatková politika neslavila úspěchy, manželství jí nebylo dopřáno. Naštěstí se Václavovi I. podařilo získat papežův souhlas s jejím řeholním stavem a spisovatelka tak pečlivě popisuje obdivuhodné kroky budoucí české světice jako abatyše v pražském klášteře Na Františku.

Sluší se vzdát hold pracovitosti, především literárnímu umu spisovatelky historickou prózou těšící nejen statisíce čtenářů, ale zanechávající dalším generacím obdivuhodnou řadu sledující v historické posloupnosti nejslavnější dobu Českého království.

Ludmila Vaňková: Zapomenutý král
Šulc a Švarc, 496 stran, 399 Kč

Celkové hodnocení: 90 %

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám