Článek
A činil se asi hodně, protože pod tím, co je k vidění na plátně, by scenárista filmů Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko či série o Homolkových snad ani podepsán být nemohl. A pokud k tomu dopuštění došlo, mělo zůstat v šuplíku.
Hlavní hrdina, kunsthistorik, malíř a kurátor Národní galerie David dostane padáka, protože je nejmladší, nejšikovnější, a tudíž se uživí snáz než méně schopní kolegové, kteří se musejí starat o rodiny. Tohoto krásného příkladu sociálního cítění ředitele Národní galerie si ale David moc neváží, protože drahé obří plátno nechá nést přes nádvoří nezabalené, takže není divu, že jím utíkající člověk proskočí a vyrobí v něm díru jako vrata. Jak to David s jeho autorem – věhlasným holandským umělcem – sfoukne, aby nebyl malér, stydno prozradit.
Druhá zápletka tkví v tom, že David má otce záletníka, který pod záminkou převádění obrazů do fotografie svléká v ateliéru děvčata. Celkem nic z toho není, protože „v Praze točej’ Amíci a ty nejlepší holky jsou na castingu u nich“, nicméně nahoty divák užije, kolik chce. Je jen otázka, zda právě nahota je to, proč lidé chodí na české filmy.
O třetí zápletku se stará aranžérka a artistka Tereza, do které se David zamiluje a bojuje o ni s artistou Igorem, zatímco ona se na své interesantně oprýskané pavlači těžce rozhoduje mezi velkým americkým angažmá a kariérou ve výloze zlatnictví. Respektive mezi končícím vztahem s Igorem a klíčícím s Davidem, přičemž oběma se ochotně svléká i oddává.
Bohužel nejde o parodii
Z uvedeného možná není dost zřejmé, zda jde o vážně myšlenou „červenou knihovnu“, do níž náleží ještě matka posedlá jógou (z níž ji bolí klouby!), nebo o parodii na ni. Není to bohužel zřejmé ani z filmu samotného. A tak jen podle toho, že je snímek zcela prost byť i jen náznaku humoru, lze soudit, že je zamýšlen vážně.
Režie působí i s nahromaděnými výtvarnými artefakty a modrou, kam se podíváš, jako ve staré studiové televizní inscenaci. A i když Šmídmajer typologicky docela dobře vybral Václava Jílka do hlavní role, on ani ostatní zjevně neměli režijní vedení, o něž by se mohli opřít, takže s výjimkou Taťjany Medvecké, která žádné vedení nepotřebuje, podávají i velmi slabé výkony. A tak je na světě jen další marný pokus o českou romantickou komedii.
Miluji tě modře |
---|
ČR 2017, 90 min. Režie: Miloslav Šmídmajer, hrají: Václav Jílek, Denisa Nesvačilová, Taťjana Medvecká, Vladimír Kratina, Rostislav Novák ml. a další. |