Hlavní obsah
Finská spisovatelka a animátorka i ctitelka punk-rocku Katja Kettu. Foto: Ofer Amir WSOY, Finsko

RECENZE: Porodní bába. O síle lásky uprostřed válečného běsnění

Jako do sebe padnoucí skládanku osudů, lásky a nenávisti lidí bez rozdílu národnosti, válečného utrpení i naděje v život budoucí generace lze označit naprosto mimořádný román finské prozaičky Katji Kettu Porodní bába.

Finská spisovatelka a animátorka i ctitelka punk-rocku Katja Kettu. Foto: Ofer Amir WSOY, Finsko
RECENZE: Porodní bába. O síle lásky uprostřed válečného běsnění

Příběh několika měsíců od června do září 1944 v nehostinných končinách na severu Evropy mezi Finskem, Norskem a tehdejším Sovětským svazem vyprávějí na sobě nezávisle tři osoby.

Podceňovaná a nijak vzhledná dcera finského komunisty a šamanky Iso-Lamperiho Šikmooká, od roku 1929 porodní bába. Ta se během cesty od porodu k porodu dostane jako Fräulein Schwester do lágru 322 Titowka, kde jsou soustředěni zajatci Rudé armády. Výsadkářky či radistky, zkrátka ženy, jsou umístěny do části zvané Kravín, kam si dozorci SS i pomocný personál sloužící wehrmachtu chodí jako do nevěstince.

Obal knižní novinky

Foto: nakladatelství Argo

Uprostřed lidsky nedůstojných a přírodně krutých podmínek se vyprávějící, Šikmooká, setká s poručíkem SS, novinářem Lappland Kurieru Johannesem Angelhurstem. V krutých časech vzplane láska, o níž vypovídají oba po svém. Společný cit je ale silný, každý hledá oporu v druhém uprostřed válečných běsnění.

Třetím vypravěčem je finský zpravodajec zvaný Mrtvý muž z chaty u fjordu, podávající zprávy NKVD, gestapu i britské zpravodajské službě.

Kettu se odvážně pustila do tématu, které je dodnes ve Finsku citlivé. Po sovětsko-finské válce (1939–1940) se v zemi objevily tisíce nacistických vojáků, kteří se však v tzv. laponské válce od září 1944 do dubna 1945 z pomocníků stali nepřáteli. Podobnou křížovou cestu absolvuje i porodní bába, která se z ceněné zdravotní pečovatelky stane sama vězenkyní lágru Titowka a přímo v Kravíně obsluhuje ty, kteří se jí dříve klaněli a poslouchali její příkazy.

Každý z hlavních hrdinů má svá tajemství, s nimiž se čtenář postupně a odděleně seznamuje. Kettu tak činí jazykem syrovým, přesto bohatým, odpovídajícím době i prostředí.

Jak zaznělo v laudáciu při udělení nejvýznamnějšího finského literárního ocenění, Runebergovu ceny, románu Porodní bába, osud žen v zajateckých táborech byl krutý a ona ten čas zobrazuje s bolestnou přesností. Je to směs drsné reality a magického realismu, v němž má hlas větru na zasněžených pláních a fjordech stejnou váhu jako upřímná zpověď hrdinů. Navíc vše je rámováno sdělením skutečné vnučky Johannese Angelhursta o reálné podobě příběhu.

Úspěšný román byl dosud přeložen do osmnácti jazyků a chystá se filmové zpracování. V době, kdy se na všech možných stranách haraší zbraněmi a krev teče jak ve válečných konfliktech, tak v zajateckých táborech vyznívá jako memento.

Je to osobitý hlas evropské prózy a nakladatelství Argo už počítá s dalším vydáním děl umělkyně.

Katja Kettu: Porodní bába
Argo, přeložila Jitka Hanušová, 328 stran, 298 Kč, e-kniha 198 Kč


Celkové hodnocení: 90 %

 

Spisovatelka a animátorka Katja Kettu

Vystudovala režii animovaných filmů na Akademii umění v Turku a finskou literaturu na univerzitě v Tampere. Nakonec oklikou přes Tallinn a Londýn skončila v Helsinkách, kde vyučuje scenáristiku, natáčí videoklipy a píše knihy. První z nich, Sběratel smutků (2005), je rodinná sága o historické nespravedlnosti projevované ve vzájemných vztazích. Následoval román Svářeč (2008), ve kterém spojila tragédii potopení lodi Estonia s příběhem muže z dálného severu. Třetí knihou je Porodní bába (2011). Zatím poslední je cyklus povídek Sběratel dýmek (2013). Momentálně dopisuje nový román nazvaný Můra.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků