Článek
Poznatky jsou překvapivé. Když se Římská říše den za dnem hroutila pod úporným náporem Hunů a Germánů, stala se česká kotlina s Prahou jako přirozeným centrem místem, na němž migranti našli na krátké období zemi zaslíbenou. Mnohé ze 177 hrobů byly ale vyloupeny. Navzdory tomu toho v nich dost zůstalo, takže oko diváka se může na výstavě potěšit zlatými náušnicemi a šperky i jedinečným souborem pozdně antických skleněných nádob, které se zachovaly v překvapivé celistvosti.
Škála umění se tehdy zúžila na užitou tvorbu. Antické kamenné sochy z chrámů i mozaikové podlahové obrazy z vil římských boháčů ztratily smysl. Lidé byli v pohybu a nikdo neměl na to, aby monumentální umění převážel na koních. Mistrovskými díly tehdejší dnů se staly ozdoby šatů, šperky, zlaté a stříbrné postroje na koně, zdobené zbraně či pochvy na meče.
Jeden z exponátů vypovídá o této době: zlatou antickou minci s vyobrazením císaře některý z barbarů nosil v Čechách jako ozdobu na šatech. Po pádu římského impéria prostě zůstaly antické peníze užitečné jako šperk nebo zdroj cenného kovu.
Organizátoři výstavy se nespokojili jen s archeologickými nálezy objevenými v Praze. Na výstavě jsou i poklady z hrobu germánského velmože z Blučiny, soubor šperků z pražských i mimopražských pohřebišť ze sbírek Národního muzea nebo výbava z hrobu germánské kněžny ze Smolína a tzv. dámy z Měcholup. Je to unikátní přehled, který umožňuje nahlédnout do temné doby, kdy končila antika a rodil se středověk.
Samotné archeologické nálezy doplňují rekonstrukce v podobě obrazů i modelů. Pro zájemce je připraven i obsáhlý katalog. Po nedávné výstavě o Velké Moravě na Pražském hradě je výstava Hroby barbarů další ukázkou, jak by u nás mohly být důstojně prezentovány archeologické objevy.
Hroby barbarů - svět živých a mrtvých doby stěhování národů |
---|
Muzeum hlavního města Prahy, do 14. února 2016 |